Lukašenko pouští hrůzu na Ukrajinu i Pobaltí. Hrozbám čelí spíše doma

5 měsíce starý 74

Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.

Bělorusko od počátku války stojí pevně na straně Ruska, s vojenským zapojením je to však už chladnější. Lukašenko sice umožnil ruským jednotkám útočit z běloruského území i zde přebývat, přímo vojensky se však země nezapojila. V posledních dnech se sice rétorika ze strany Rusku přátelského diktátora zostřuje, kromě změny postoje k zapojení do války to však může být také pouhé „strašení“, které má vytvářet tlak na Pobaltí i Ukrajinu, která tak musí část jednotek vázat k možné hrozbě od severního souseda.

Běloruská armáda má podle odhadůdat analytických serverů k dispozici přes 400 tisíc vojáků, z čehož však aktivní složky čítají jen mezi 40 až 60 tisíci mužů, zbytek pak tvoří zálohy. „Běloruská armáda je určitě ještě víc než ta ruská závislá na brancích. Mají samozřejmě od Ruska nějaké pokročilé zbraně, případně svoje, ale nejsou na nějaké extra špičkové úrovni,“ řekl deníku Echo24 vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr.

Ačkoliv početně nejde o nezanedbatelné počty, problém běloruské armády vězí jinde. Už na počátku konfliktu, kdy Lukašenko vyhrožoval Ukrajině rychlým procesem v „mlýnku na maso“ se ukázalo, že situace mezi vojáky není válce zrovna nakloněná. Alespoň podle tehdejších zpráv od běloruské opozice i Ukrajinců se měla tehdy minimálně část běloruských jednotek začít příčit možnému zapojení do války, běloruské „vyčkávání“ pak korunovalo i několik sabotáží proti přepravě techniky přes běloruskou železnici.

Propaganda, nátlak, protesty

„Je tam hlavně obrovský problém s morálkou a psychologií. Bělorusové takříkajíc z první řady vidí, co se na Ukrajině děje. Nejsem si vůbec jistý, že by běloruská armáda uposlechla rozkaz zapojit se nějak do války. Část možná ano, část asi ne, takže z toho by mohl být nějaký rozkol v zemi, v krajním případě občanská válka,“ dodal Visingr s tím, že už zprávy o předchozích pokusech zapojit se do války a neposlušnosti armády ukazují, že by místo pomoci mohlo Rusko dostat naopak další velký problém, pokud by mezi běloruskými silami vypukl konflikt.

Lukašenka však nemusí „strašit“ jen neposlušnost v armádě. Uplynuly teprve dva roky od masových protestů v ulicích, které vyvolalo Lukašenkovo „drtivé“ znovuzvolení ve volbách. Za zfalšované je kromě běloruské opozice označila i řada států i Evropská unie. Protesty tehdy policie brutálně potlačila a zatkla desetitisíce lidí i opoziční vůdce. Lukašenko nakonec na jedné z červnových porad s hodnostáři pohrozil, že pokud by se nepoučili z nepokojů v roce 2020 a v zemi se zopakoval „ukrajinský scénář“, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě oni.

„Nevíme, jak je na tom přesně běloruská opozice, jestli je opravdu potlačena, nebo někde spí. Tomu napovídají i některé sabotážní akce, které se staly v Bělorusku, že nějaké kapacity ještě mají,“ řekl analytik Visingr s tím, že případné zapojení do války by opozici aktivizovalo. „Zatím to vidím tak, že je to hlavně strašení. Psychologie, propaganda, nátlak. Samozřejmě i v kontextu toho, co se děje v Pobaltí,“ dodal Visingr.

Lukašenko se přitom v sobotu při setkání s Putinem přidal k ostré rétorice Ruska kvůli Kaliningradu. Tuto ruskou exklávu odřízla Litva v rámci sankcí EU od dopravy sankcionovaného zboží přes její území, což vyvolalo z Kremlu výhrůžky „praktickou a ne diplomatickou“ cestou. Lukašenko řekl, že izolace této exklávy se podobá vyhlášení války.


Zdroj