Lyžujte, když je sníh, kritizuje zasněžování vědec. ‚Jde o turismus,‘ oponuje zástupce horských středisek

před 3 měsíce 70

Jizerská padesátka o víkendu neodstartovala kvůli nedostatku sněhu a teplému počasí. Od roku 1999, kdy se stala součástí prestižní světové ligy dálkových běhů, se tak stalo potřetí. Vzhledem k nepříznivým klimatickým vyhlídkám do dalších ročníků obec Bedřichov požádala o povolení k vybudování zasněžovacího systému pro nástup lyžařů ze stadionu do hor. Liberecký kraj přislíbil v memorandu jeho financování zhruba ze 30 procent.

Pro a proti Praha 8:24 13. února 2024

Zasněžování, umělý sníh, hory (ilustrační foto)

Zasněžovat, nebo ne? (ilustrační foto) | Foto: Patrik Salát | Zdroj: Český rozhlas

„V nadmořských výškách 600 až 700 metrů nad mořem v příštích desetiletích pravděpodobně nebudou dobré podmínky pro to, aby tam napadl přírodní sníh, protože teploty jdou neustále nahoru,“ říká v pořadu Pro a proti vedoucí výzkumného týmu v Ústavu globální změny na Akademii věd a České geologické služby Jakub Hruška.

Je technické zasněžování v nižších nadmořských výškách obhajitelné, nebo jde o ekonomický, energetický a environmentální nesmysl? Hosty Pro a proti jsou přírodovědec Jakub Hruška a ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

„V Bedřichově se za posledních 60 let zvýšily teploty už o více než dva stupně. Prognóza je špatná a řešit všechno umělým sněhem není správná cesta,“ doplňuje. Problém nedostatku sněhu se totiž v budoucnu nejspíše bude přesouvat do stále vyšších poloh.

Podle ředitele Asociace horských středisek Libora Knota ale zasněžování přináší více benefitů než negativ. „Záměrem není řešit Jizerskou padesátku, ale modernizovat stadion a úsek v délce 1,5 kilometru k nejbližší infrastruktuře, kde je městská hromadná doprava, parkoviště, služby,“ popisuje.

„Umožnit dvou až pětikilometrové kolečko s větší jistotou sněhu tak, aby se posílil nástup pro všechny běžkaře a turisty, kteří tam přijdou, je normální projekt, který má svůj smysl,“ obhajuje plány Knot ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Posílení infrastruktury je podle něj investicí do zdraví i ekonomické prosperity, protože do hor přiláká turisty a nabídne lidem spolehlivou možnost trávení volného času.

„Technické zasněžování je v dnešní době naprostým základem infrastruktury lyžařského areálu nejenom v Česku, ale i v Alpách. Bez něj to v podstatě nejde,“ konstatuje. „Není žádný důvod, proč to neposílit. Jde o turismus a o to, aby se lidé dostali na čerstvý vzduch. To není žádné poškozování přírody, je to voda a vzduch,“ argumentuje.

Voda v řekách?

Podle Hrušky je ale rozhodující míra použití technického sněhu. „Model, kdy střediska přechází kompletně na umělé zasněžování, je dlouhodobě neudržitelný,“ varuje.

Sněhu letos napadlo průměrně, ale kvůli oteplování už se bílá pokrývka neudrží, popisuje klimatolog

Číst článek

Problematický je zejména pro energetickou náročnost a značnou spotřebu vody. „Už před pěti lety dostala třetina lyžařských areálů pokutu za nadměrný odběr vody při zasněžování,“ uvádí Hruška. „Vody ubývá i ve vyšších nadmořských výškách. Třeba v Jizerkách ubyla za posledních deset let třetina vody v povrchových vodách.“

Knot ale střediska hájí, že porušení nejsou tak častá a celková spotřeba stavy řek neohrožuje.

„Zasněžované plochy v Česku jsou zhruba na necelých 1500 hektarech, to je jedno větší zemědělské družstvo. Spotřebujeme maximálně tři miliony metrů kubických vody, to jsou dvě desetiny celkově odebraných povrchových vod. I železárny mají osmkrát větší odběr,“ vyjmenovává.

„To bychom mohli říct, že musíme zakázat chlazení v zimních stadionech a že nebudeme kropit fotbalové stadiony,“ zmiňuje.

Hory zatěžujeme neúměrně

Rizikové ale může být podle Hrušky i chování turistů a atrakce, které jim střediska chystají.

„Hory zatěžujeme neúměrně. Jizerky trpí overturismem už dlouhou dobu a doplatí na to, že prodloužíme sezonu a umožníme větší průnik lidí,“ upozorňuje. „Bude tam daleko větší pohyb techniky a lyžovat se bude i v noci. V Jizerkách třeba žije poslední populace tetřívka, která tím extrémně trpí,“ zdůrazňuje.

Turistické přetížení je ale podle Knota výjimečné. „Udržitelnost je potřeba vnímat komplexně, to znamená nejenom z hlediska enviromentálního, ale i sociálního a ekonomického. O overturismu na českých horách můžeme mluvit v období Silvestru nebo Jizerské padesátky, ale v drtivé většině zimní sezony je na horách úplně normální pohyb,“ oponuje.

Více podrobností o chemickém znečištění vod v souvislosti s provozem lyžařských areálů i pozitivech lyžování pro turistický ruch si můžete poslechnout v záznamu debaty.

Karolína Koubová, esta

Přečtěte celý článek