Má mozkovou obrnu, autismus a je nevidomý. Stát rodině zamítl příspěvek na auto

Když se dnes devětadvacetiletý Radek (redakce zná jeho celé jméno) narodil v 25. týdnu těhotenství, byl výrazně nedonošený a vážil jen 900 gramů. Nastala u něho novorozenecká sepse a krvácení do mozku. Od malička má proto vážné tělesné a psychické postižení.

Diagnostikovali mu dětskou mozkovou obrnu, poruchu autistického spektra, je nevidomý a trpí i skoliózou, tedy deformací páteře. Po krvácení do mozku se u něj rozvinul hydrocefalus a museli mu zavést hadičku na odtok mozkomíšního moku. Má přiznaný třetí, tedy nejvyšší, stupeň invalidity a čtvrtý stupeň příspěvku na péči.

Rodině stát třikrát schválil příspěvek na pořízení motorového vozidla, o nějž se dá žádat jednou za sedm let. „Nyní už je to deset let od posledního příspěvku. Naše auto nám dosluhuje a Radka nemůžeme vzhledem k jeho postižením přepravovat jinak. Dokud sloužilo dobře, po státu jsem nic nechtěla, takže jsem ani sedmiletou lhůtu nevyužila,“ vypráví jeho matka Zora.

Její maminka trpí demencí i dalšími problémy. Přesto přišla paní Naďa o příspěvek na péči:

Maminka je slepá, nepohyblivá a dementní. Přesto jí sebrali příspěvek na péči

O dávku zažádala až v říjnu 2023 na úřadě práce ve Dvoře Králové nad Labem. Nárok na příspěvek hodnotila posudková lékařka trutnovské okresní správy sociálního zabezpečení. Tentokrát ho překvapivě zamítla. Konstatovala, že nejde o těžkou vadu pohybového ústrojí, mentální postižení ani o autistické poruchy takové, aby splňovaly podmínky na schválení této dávky.

Tu mu přitom ale v minulosti úředníci už třikrát schválili a mladíkovo postižení je trvalé již od narození. „U Radka nadále převládá motorická dysbalance, sám ujde jen pár metrů o široké bázi, tedy široce rozkročený. Spíše se kolíbá do stran a přešlapuje na místě, musím ho táhnout za ruku,“ líčí matka.

Syna přitom potřebuje často transportovat během normálního chodu rodiny, ale také kvůli lékařské péči, rehabilitaci či ozdravným pobytům. „Vůbec si to nedovedu představit bez auta,“ říká.

Podala proto odvolání, které se nyní vyřizuje.

Srdce mu funguje na poloviční výkon, mívá srdeční kolapsy. Přesto je prý schopný pracovat:

Má nemocné srdce a vidí jen trochu na jedno oko. Můžete dál pracovat, řekli mu

Matka Zora poskytuje synovi nepřetržitou péči, bez níž se neobejde, už devětadvacet let. Navíc je samoživitelkou, o Radka v posledních letech pečuje bez přispění otce. I v případě, že by se příspěvku od státu ve výši 200 tisíc korun dočkala, nestačilo by to na koupi prostornějšího auta, kam by se vešel Radkův elektrovozík. Založila proto sbírku na webu Z nesnáze.

Jak dopadne odvolání? 

Jak dopadne odvolání, není teď jisté. „Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo autistickou poruchu s těžkým postižením s opakovanými závažnými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku,“ uvádí na svých stránkách Úřad práce České republiky.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása upozorňuje, že přiznání příspěvku na motorové vozidlo nemá žádnou souvislost s přiznáním stupně invalidního důchodu ani příspěvku na péči.

Narkolepsii má v Česku asi jen pětistovka pacientů. Jedním z těch, kteří touto autoimunitní neurologickou chorobou trpí, je osmatřicetiletý Martin Prymus:

Kvůli nemoci usíná při práci i za volantem. Invalidní důchod mu ale dát nechtějí

„Pokud však je přiznán čtvrtý stupeň příspěvku na péči, lze předpokládat, že taková osoba nesplňuje parametry mobility. To znamená, že je imobilní a v takovém případě by měl být příspěvek přiznán. Je potřeba si uvědomit, že nevidomí nemají nárok na příspěvek na nákup motorového vozidla, ale na druhé straně při poruše autistického spektra nárok naopak je,“ dodal.