před 8 měsíce
61
Francie a Velká Británie uznávají právo Izraele na sebeobranu, židovský stát by však podle nich neměl svou reakci vůči Íránu vystupňovat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Podle agentury Reuters to ve svých oddělených prohlášeních v pondělí uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron. Jak Francie, tak Británie se v noci ze soboty na neděli vojensky podílely na obraně Izraele proti rozsáhlému íránskému vzdušnému úderu.
„Pokud se dnes ráno nacházíte v Izraeli, správně přemýšlíte nad tím, že máte právo na (útok Íránu) reagovat. Vyzýváme však Izrael, aby svoji reakci nestupňoval,“ uvedl Cameron a pokračoval: „V mnohém šlo o dvojitou prohru Íránu; jejich útok byl téměř úplným selháním a světu odhalili, že v regionu jsou zhoubnou silou“. Britský ministr rovněž dodal, že jeho vláda zváží přijetí dalších sankcí vůči Íránu.
Francie podle Macrona stojí na straně Izraele a udělá maximum pro jeho obranu, stejně jako Británie však vyzývá ke zdrženlivosti. „Budu dnes telefonovat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a jsme rovněž v kontaktu s dalšími zeměmi v regionu,“ řekl Macron stanici BFM TV.
Írán o víkendu vyslal proti Izraeli přes 300 dronů a raket, které i díky zapojení zahraničních partnerů Izraele do obrany nezpůsobily významnější škody. Útok byl odvetou Íránu za útok na jeho konzulát v Damašku, k němuž se Izrael nepřihlásil, předpokládá se však, že je za něj zodpovědný.
Podle západních představitelů byla íránská odveta nevyvážená a nejen Blízký východ nyní čeká, jak Izrael zareaguje. Izraelský kabinet čelí mnoha výzvám ke zdrženlivosti a o reakci zatím nerozhodl. Americký prezident Joe Biden podle zákulisních vyjádření Netanjahuovi vzkázal, že USA, největší zahraniční partner Izraele, by se do případné vojenské odvety proti Íránu nezapojily.
Ropa po íránském útoku na Izrael zlevňuje
Ceny ropy v pondělí klesají poté, co víkendový útok Íránu na Izrael způsobil pouze omezené škody. Severomořská ropa Brent kolem 9:00 středoevropského času vykazovala pokles o zhruba 0,6 procenta, sestoupila tak pod 90 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela zhruba 0,7 procenta a nacházela se blízko 85 dolarů za barel.
Reakce trhů na eskalaci konfliktu na Blízkém východě je nicméně zatím poměrně malá. „To má dva důvody. Za prvé, aktuálně převládá názor, že šlo o řízenou eskalaci a další kroky obou aktérů by proto měly být limitované. Roztržka by neměla přerůst v plnohodnotný válečný konflikt. Za druhé, cena řady aktiv citlivých na geopolitiku jako je ropa či zlato se zvyšovala již v uplynulých týdnech,“ podotýká ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
