Macron proti Le Penové. Souboj prezidentských kandidátů se opakuje, mají ale jiné startovací pozice

3 měsíce starý 82

Opět se do finálového boje o Elysejský palác dostali centristický Emmanuel Macron a krajně pravicová Marine Le Penová. Představují úplně opačné strany, jejich názory na klíčová témata se zcela rozchází. Francouzi je proti sobě postavili po pěti letech znovu. A během neděle rozhodují, zda ponechají v čele současnou hlavu státu, nebo dají zelenou radikální změně a zvolí si první prezidentku.

Analýza Paříž 5:00 24. dubna 2022

Hlasovat se v neděli chystá na 70 procent voličů, vyplývá z barometru pro Les Échos. Většina průzkumů předpokládá podporu pro Macrona 56 procent, pro Le Penovou 44 procent. Jako nejpalčivější otázky, podle kterých se Francouzi chtějí rozhodovat, jmenovali kupní sílu, sociální jistoty, bezpečnost nebo ekologii.

Právě o nich debatovali ve finálovém duelu prezidentští kandidáti. Středeční vysílání se nicméně netěšilo přílišnému zájmu. Podle dat Médiamétrie debatu sledovalo 15,6 milionu lidí. Je to méně než před pěti lety a také nejméně za celou dobu jejich vysílání.

„Přijde mi to logické. Ti dva se v debatě utkali už před pěti lety, všichni dopředu tuší, co tam bude říkat jeden i druhý,“ řekl k tomu David Emler z Institutu mezinárodních studií (IMS) na Univerzitě Karlově.

Význam předvolebních debat se podle něj přeceňuje. A to i přesto, že se ve Francii koná pouze jedna debata, která se neopakuje.

Nejde o situaci, kdy by proti sobě stáli dva neznámí kandidáti. Ani se nepřetahují o voliče, každý cílí na někoho jiného, oba ale bojují s vlastní nepopularitou.

Staronoví rivalové, volební lístky z roku 2017 | Zdroj: Reuters

„Lidé proti Le Penové jsou naštvaní, protože je to riziko a ohrožení demokracie. Macron ale zase nedokázal překonat to, že je z něj cítit arogance a despekt k nižším sociálním vrstvám. Znovu potvrdil, že je elita a většina jeho politik je směřována k politické pravici,“ doplnil pro iROZHLAS.cz Emler.

V debatě však podle něj Macron působil připraveněji a odpovědi měl promyšlené. Což je ale pochopitelné, protože zastává prezidentskou funkci pět let a tématy se probírá denně. 

Tento detail byl v debatě patrný. Současný prezident nemusel příliš sledovat poznámky, které s sebou měl, mluvil spatra a dokázal reagovat na připravené výtky protikandidátky. Le Penová naproti tomu hodně využívala podkladů a četla poznámky.

„Často lapala po dechu a bylo vidět, že některé věci nebyly domyšlené. Byly to nápady, které se měly zalíbit lidem, nikoliv proto, aby to byla realizovatelná politika,“ komentoval dojem z debaty odborník na Francii.

Zahraniční politika

Kromě domácích témat se při debatě Macron s Le Penovou dotkli také otázek ze světa. Nicméně třeba ruskou agresi ve východní Evropě považuje za důležitý bod rozhodování pouze 22 procent voličů. Oba kandidáti nejprve vyjádřili solidaritu s Ukrajinou. Le Penová dokonce poděkovala Macronovi, že se Francie díky němu stala „hlasem míru“. 

Současný prezident pak na svou protikandidátku útočil kvůli jejím úzkým vazbám na Vladimira Putina. Připomněl také půjčku pro kampaň, kterou v předchozích letech přijala od Ruska. Le Penová musela také zničit tisíce plakátů, na kterých se s ruským prezidentem objevovala.

The European Far Right in one story:

Le Pen decided to trash 1,2 million campaign leaflets with this picture in them.

It is pretty obvious who the true allies of Putin in Europe are.

Not only in Germany, but across the continent.

Even if they are trying to cover it up now.

10:15 – 02. 03. 2022

542 1381

Faktorem Rusko v prezidentských volbách byli ve Francii zaskočeni hlavně krajně pravicoví kandidáti. Zejména v prvních dvou týdnech války, kdy se snažili mírnit svá vyjádření a sympatie vůči Kremlu.

První kolo prezidentských voleb to však neovlivnilo, nezasáhlo ani maďarské volby, které předcházely těm francouzským. „Moment voleb v Maďarsku s Orbánem ukazuje, že nutně to nepoškodilo politiky, kteří se hlásili k Putinovi,“ vysvětlil Emler.

Většina západních politiků má preference jasné. Představitelé Německa, Španělska nebo Portugalska vyslovili podporu Macronovi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že se nechce vměšovat do francouzských voleb, ale favorizuje svůj současný protějšek. Jeho vítězství by uvítal také šéf opozičního hnutí v Rusku, aktivista Alexej Navalnyj.

Tříštění politické kultury

Postup finalistů ale nebyl jediným závěrem, jež se ukázal před dvěma týdny. Potvrdila se také dlouho probíraná krize tradičních stran. Nejcitelnější byl propad Republikánské strany. Valéry Pécresseová získala necelých pět procent, při volbách v roce 2017 přitom François Fillon měl 20procentní podporu. Ani socialisté nezaznamenali dobrý výsledek. Pařížská starostka Anne Hidagová obdržela dva procentní body. 

Francouzi sčítají hlasy z prezidentských voleb. Odhady posílají do druhého kola Macrona a Le Penovou

Číst článek

Dlouhodobě se daří politickým extrémům. Tento trend započal už v roce 2002, kdy se do prezidentského finále dostal Jean-Marie Le Pen. Potvrzením pak byly současné výsledky. Představitelka krajní pravice postoupila s 23procentní podporou, Éric Zemmour získal sedm procent. Bez povšimnutí nemůže zůstat druhý břeh – krajní levice a Jean-Luc Mélenchon s 20 procenty.

Právě jeho voliče se mezi prvním a druhým kolem snažili Macron i Le Penová získat. On sám své příznivce vyzval, aby hlasovali proti Le Penové. Což podle průzkumu agentur Ipsos Sopra Steria udělá zhruba třetina Mélenchonových voličů, která bude v neděli hlasovat pro Macrona.

„Zajímavé je, že krajní pravici se za posledních 10 či 15 let podařilo otočit všechny debaty o migraci, islámu a všechny otázky bezpečnosti se staly centrem politické diskuse,“ všímá si Emler. Z něčeho, co bychom označili dříve za okrajová témata, se tak stal „mainstream“.

Výsledky

„Macron asi vyhraje,“ připouští expert na francouzskou politickou scénu. Druhá věc podle něj je, jak dopadnou parlamentní volby, které prezidentské následují hned v polovině června. Lze totiž předpokládat, že strana La République En Marche! nezopakuje výsledek z před pěti let a nedosáhne většiny v Národním shromáždění.

FRANCOUZSKÉ VOLBY 2022

  • 10. dubna
    první kolo prezidentských voleb
  • 24. dubna
    druhé kolo prezidentských voleb
  • 12. června
    první kolo parlamentních voleb
  • 19. června
    druhé kolo parlamentních voleb

Pravděpodobně vznikne koalice, s kým ji ale vytvoří? „Bude se muset spokojit (Macron) se zbytky demokratických stran, které po sobě zanechal. Většinu z nich vysál,“ předpokládá Emler. 

Pokud Macron vyhraje, naplní kvótu dvou po sobě jdoucích mandátů a už nebude moci znovu kandidovat. Není však jasné, kdo by měl nastoupit na jeho místo a převzít iniciativu.

„Je otázkou, jestli Macronovo hnutí po Macronovi dokáže přežít a vygenerovat nějaký jasný politický program nebo novou poltickou osobnost,“ zamýšlí se nad možnou pozvolnou změnou odborník z IMS. 

Naopak okamžitá změna by nastala s Le Penovou a citelná by byla především na poli zahraniční politiky. Podle akademika by její vítězství mohlo nabourat obranný charakter Francie v kontextu Evropy i světa, který země budovala od konce druhé světové války.

Medailonky kandidátů

Emmanuel Macron

Macronův vývoj

Do prezidentského klání se zapojil v roce 2017 Emmanuel Macron jako nováček. Poprvé kandidoval na volenou pozici - předtím působil jako dosazený ministr pro hospodářství v socialistickém kabinetu Françoise Hollanda. Administrativu ale opustil, aby založil vlastní projekt La République En Marche!, který zasadil do politického středu.

S někdejším prezidentem Hollandem při nástupu do úřadu v roce 2014 | Foto: Philippe Wojazer | Zdroj: Reuters

Nebyl to favorit, ale vyplnil prostor po republikánovi Françoisi Fillonovi, na kterého se během kampaně vyvalily skandály. Tím nejzávažnějším bylo, že zaměstnával manželku na pozici poradkyně.

Macron byl považován za „černého koně“ minulých voleb. Ve 39 letech se stal nejmladším zvoleným prezidentem. Kromě politické nezkušenosti mu bylo vyčítáno také jeho pozadí - je považován za představitele bohatých. Vystudoval elitní školu pro vysoké úředníky École Nationale d'Administration (ENA). Po studiích začal pracovat v korporátu jako bankéř.

Nyní je však jeho startovací pozice jiná. Do druhého kola postupuje jako favorit, získal 28 procent hlasů, Le Penová na něj ztratila necelých pět procent. Polepšil si i ve srovnání s předchozí prezidentskou volbou. Tehdy vstupoval do finále s 24procentní podporou.

Během prezidentského mandátu musel řešit vícero krizí. Ta první odstartovala na podzim 2018, když se proti jeho návrhu na změnu důchodové reformy vymezili lidé při Hnutí žlutých vest. Sérii protestů přerušila až zdravotnická krize a pandemie koronaviru. V jejím důsledku padla jeho první administrativa. Premiéra Édouarda Philippa v roce 2020 vystřídal Jean Castex.

Právě kvůli vyhroceným náladám dlouho odkládal začátek své kampaně, která byla před prvním kolem krátká a tichá. To se změnilo po oznámení výsledků. Prakticky okamžitě začal usilovat o hlasy propadlých kandidátů, když se rozjel do různých koutů Francie, aby přesvědčil nejen je, ale také nerozhodnuté voliče.

Marine Le Pen

Obrat Le Penové

Marine Le Penová je ostřílená politička na francouzské scéně, vystudovaná právnička. Od roku 2004 byla zastupitelkou na lokální úrovni. Do povědomí veřejnosti se dostala jakožto poslankyně Evropského parlamentu. Potřetí - a podle jejích slov naposledy - pak kandiduje na prezidentský post.

Po celou svou kariéru se pohybovala v popředí extrémně pravicové strany Národní fronty, kterou vybudoval její otec Jean-Marie Le Pen. Od roku 2011 je v jejím čele.

S otcem v roce 2002 | Zdroj: Reuters

Nová předsedkyně započala proces dédiabolizace, což doslova znamená zbavení démonů, ale v přeneseném významu se zasadila o zmírnění rétoriky strany. Tento proces bývá označován také jako normalizace, při které došlo k odklonu extremismu a rasismu, jež byl patrný v projevech někdejšího lídra. Zároveň Le Penová slibovala reorganizaci a modernizaci.

Dovršení přerodu pak nastalo v roce 2018 po neúspěšné prezidentské kandidatuře, kdy se strana přejmenovala na Národní sdružení. Změnu názvu označila představitelka za symbolické uzavření jedné kapitoly. Nové jméno má podle ní vyjadřovat touhu Francouzů sjednotit se.

Nadále se ale vyznačuje výraznou protiimigrantskou politikou. Dříve platila Le Penová za hlasitou podporovatelku odchodu Francie z Evropské unie. Nyní ji chce „pouze“ reformovat. Obecně je však odpůrkyní mezinárodních organizací - vyslovila se pro odchod ze Severoatlantické aliance.

V současných volbách ale vsadila i na jiná než bezpečnostní témata. Například zdůrazňovala problematickou drahotu a kupní sílu.

Jak byli kandidáti úspěšní, se ukáže až při nedělním hlasování, předstupněm byla však středeční superdebata. Tu podle ohlasů ve francouzských médií opanoval Macron. Průzkum provedený BFM TV bezprostředně po odvysílání ukázal, že na 60 procent diváků lépe hodnotilo jeho vystoupení.

Ifop-Fiducial Poll na základě tří tisíc respondentů stanovil 11procentní rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem voleb. Prakticky stejný výsledek potvrzují data společnosti Cluster17 v porovnání s jejich předchozím průzkumem mírně posílil Macron a stejné body ztratila Le Penová.

Od páteční půlnoci je ilegální ve Francii vydávat průzkumy. Ve svém posledním agentura Ipsos-Sopra Steria, do kterého zahrnula názor 12 tisíc lidí, předvídala vítězství současného prezidenta s 56,5 procenty hlasů.

France, Ipsos-Sopra Steria poll:

Presidential run-off election

Macron (EC-RE): 56.5% (+0.5)
Le Pen (RN-ID): 43.5% (-0.5)

+/- vs. 15-18 April 2022

Fieldwork: 22 April 2022
Sample size: 12,129
europeelects.eu/france/

23:57 – 22. 04. 2022

30 121

Anna Urbanová

Zdroj