Macronův zákon proti islámskému separatismu nestačí. Pravice chce přitvrdit

5 měsíce starý 14

Legislativa, kterou si Emmanuel Macron připravuje půdu pro příští prezidentské volby. I tak se často mluví o zákonu, s nímž přišel francouzský prezident krátce po brutální vraždě středoškolského učitele Samuela Pattyho. Podobným činům páchaným radikálními islamisty by právě tento zákon měl předcházet.

„Vražda zákon povzbudila, jinak je to ale projekt, který byl dlouhodobě připravován v rámci Macronových reforem během prezidentského mandátu,“ řekl Seznam Zprávám ve Francii žijící arabista Zdeněk Müller. Opozice s prezidentovými plány nesouhlasí. V Národním shromáždění byla většina republikánů proti návrhu zákona - považují ho totiž za příliš měkký.

Zákon o separatismu je velmi rozsáhlý, má celkem 55 článků a dotýká se různých oblastí života. Státu dává větší kontrolu nad mešitami, ale i náboženskými organizacemi, usiluje o větší transparentnost církví a jejich financování.

Stát chce především získat kontrolu nad penězi, které přicházejí ze zahraničí, jde ale i o veřejné peníze, které podle zákona z roku 1901 mohou podporovat různé občanské spolky. „Muslimské obce to někdy zaměňovaly a vydávaly se za občanské asociace, ve skutečnosti ale sloužily náboženství. Poukazovalo se na to, že peníze šly pak do náboženství a ne do občanských zájmových aktivit,“ vysvětluje arabista.

Zákon je také nástrojem boje proti polygamii, vynuceným sňatkům a zakazuje používání takzvaných certifikátů panenství. Zabývá se ale i postihem šíření nenávisti na internetu, obecně řečeno posiluje principy sekularismu ve veřejném životě.

Šest stovek pozměňovacích návrhů

Ostrá debata se o zákonu vedla už v Národním shromáždění, kde byl nakonec 16. února přijat. U kontroverzní normy, která měla své hlasité odpůrce na levici i pravici, se dokonce debatuje už o jejím názvu. Macron sice v říjnu mluvil o separatismu, v Národním shromáždění ale vyšel zákon o „respektu k principům republiky“. Skupina pravicových a centristických senátorů v jednom z mnoha pozměňovacích návrhů prosazuje, aby se do názvu normy vrátilo slovo separatismus. Tímto výrazem se myslí jistá tendence některých zejména muslimských komunit se vyřazovat z občanské společnosti a vytvářet si vlastní, paralelní svět.

Z navrhovaného zákona

Školství

Připravovaný zákon chce, aby francouzské děti od 3 do 16 let měly povinnost fyzicky navštěvovat vzdělávací zařízení. Výjimky budou mít děti s individuálním plánem kvůli zdraví nebo kvůli sportovní či umělecké přípravě. Každý rok se také bude takový plán znovu přehodnocovat a schvalovat. Tento bod zákona má cílit zejména na fundamentalistické rodiny, které své děti, zejména dívky, vzdělávají mimo francouzské školy.

Učitelé

„Součástí zákona je pozměňovací návrh zavádějící trestný čin maření učitelského povolání, který by mohl znamenat odnětí svobody na jeden rok a pokutu ve výši 15 000 eur pro toho, kdo by vyvíjel nátlak či urážel učitele, který by např. ve svých hodinách vykládal o principu sekularismu či svobodě projevu. Tento zákon navrhli poslanci 20. ledna 2021 na jednání komise pověřené přezkumem návrhu zákona, který posiluje republikánské principy. Tímto pozměňovacím návrhem se mají zabývat poslanci v Národním shromáždění,“ připomíná analytička AMO Zuzana Čapková.

Veřejný prostor

Ve veřejném prostoru by měla být zachována náboženská neutralita. To se aktuálně týká státních úředníků – kteří nesmějí veřejně ukazovat nejen svoje náboženství, ale ani politickou příslušnost. Náboženská neutralita by se mohla rozšířit i například na zaměstnance železničních stanic, dopravních podniků nebo letišť.

Online prostor

Zákon si klade za cíl bojovat s nenávistí i náboženským radikalismem v online prostředí. Výhrůžky násilím nebo smrtí skrz sociální sítě by mohly být ve Francii trestné, s hrozbou odnětí svobody na 3 až 5 let.

Kontrola mešit

Vládní návrh chce více kontrolovat dění uvnitř francouzských mešit. Stát by tak mohl kontrolovat i výběr imámů. Trestné by také mělo být vydávání „potvrzení o panenství“.

Laïcité

„Laïcité“ neboli sekularismus má být dodržován například na úrovni vztahů mezi ženami a muži. Veřejná koupaliště by nesměla vyhrazovat čas pouze pro ženy. Jde ale i o stravu ve školních jídelnách, ty by podle návrhu zákona neměly vařit halal jídla.

Pozměňovacích návrhů se nakonec sešlo více než šest stovek. Jednou z nejdiskutovanějších částí zákona je článek číslo 21 o domácím vzdělávání. Zákon stanoví, aby francouzské děti od 3 do 16 let měly povinnost fyzicky navštěvovat vzdělávací zařízení. Výjimky budou mít děti s individuálním plánem kvůli zdraví nebo kvůli sportovní či umělecké přípravě. Tento bod zákona má cílit zejména na fundamentalistické rodiny, které své děti, zejména dívky, vzdělávají mimo francouzské školy.

V Senátu ale článek 21 narazil a pravice, která má v horní komoře většinu, ho ze zákona vyškrtla. „Domácí vzdělávání samozřejmě mohou využít i náboženští radikálové, nesmíme ale trestat lidi, pro které je to jedna z alternativ vzdělávání,“ vysvětlila serveru 20minutes republikánka Jacqueline Eustacheová-Briniová, jedna ze zpravodajek zákona.

Šéf senátorského klubu vládního hnutí Republika vpřed! François Patriat přiznal, že právě v tomto bodu bude s pravicovou opozicí těžké nalézt shodu. Zákonodárci Macronova hnutí nicméně věří, že Národní shromáždění vyškrtnutý článek do zákona vrátí a senátory přehlasuje.

V Národním shromáždění se o tom nemluvilo, v Senátu se ale opět zřejmě objeví téma zákazu nošení muslimských šátků. Výše zmíněný Patriat debatu odmítá, protože zákon tuto otázku neřeší. Část pravice ale volá po zákazu nošení šátků u dětí - ve skutečnosti mluví o zákazu nošení náboženských symbolů dětmi na veřejnosti. Pokud by ho prosadila, nesměly by tedy děti nosit ani křížek na krku nebo jarmulku na hlavě. I zpravodajka zákona Eustacheová-Briniová ale přiznává, že zákaz bude lepší prosazovat prostřednictvím jiného zákona.

#PJLSéparatisme : "Le séparatisme islamiste vise à imposer des règles qui n'ont rien à voir avec la religion mais tout avec l'idéologie. Il s'étend dans les services publics, l'administration, les associations, sur Internet, au sein de l'éducation" déclare @GDarmanin pic.twitter.com/CSCLgAdGmE

— Public Sénat (@publicsenat) March 30, 2021

Podobu zákona se samozřejmě snaží ovlivnit i nejrůznější muslimské spolky. Jak ale podotýká arabista Müller, ty často nejsou jednotné. Vyznávají sice stejné náboženství, mnohdy se ale liší podle toho, odkud jejich členové pocházejí - zda jde například o lidi s kořeny v severní Africe, nebo o Turky. „Reakce mezi muslimy jsou rozpačité, dívají se na to jako na něco, co je stigmatizuje,“ dodává Müller.

Obavy ze zákona mají i křesťané

Poté, co bylo v posledních měsících zrušeno hned několik konferencí a seminářů na vysokých školách, předložili senátoři také pozměňovací návrh zakazující akce, v nichž by docházelo k šíření propagandy nebo proselytismu (přivádění lidí k víře, pozn. red.), a tedy i k narušení vzdělávacích či výzkumných aktivit.

Jiný dodatek navrhuje úplný zákaz náboženských aktivit ve vzdělávacích institucích. To by ale přineslo i značné omezení křesťanské většiny, například během vánočních svátků.

Z konečné podoby zákona mají strach i představitelé jiných náboženství, než je islám. I pro křesťany se může stát zásahem do základních svobod, jakými jsou svoboda vyznání a sdružování. „I katolíci, protestanti či židé se mohou dostat do konfliktu se zákonem ve chvíli, kdy jim přijdou nějaké peníze,“ připomíná Zdeněk Müller s tím, že církve provozující školy dostávají i příspěvky z veřejných peněz.

Potřebu upravit legislativu zakotvující francouzský sekularismus pociťuje většina politických stran - až dosud se vycházelo především ze zákona z roku 1905 o odluce státu a církví, který pochopitelně nemůže řešit jevy jako je šíření nenávisti na internetu.

Do debaty v Lucemburském paláci, kde sídlí Senát, se může dostat i aktuální téma financování velké mešity ve Štrasburku, o níž jsme psali zde.

Zdroj