V zemích Evropské unie působí 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí. Mají přes 20 tisíc členů z více než 112 zemí a podle Europolu se zaměřují hlavně na obchod s drogami, ale i na podvody a pašování migrantů. Některé z těchto mafií působí i v Česku. „Evropa byla poslední dobou, co se týká organizovaného zločinu, poklidným místem. To se ale může rychle změnit,“ říká pro Radiožurnál zakladatelka a ředitelka serveru Investigace.cz Pavla Holcová.
Praha 21:09 5. dubna 2024
Můžete popsat, jak většinou vypadají a fungují takové zločinecké sítě v Evropě? Jak jsou organizované?
To se za posledních, dejme tomu, sedm let hodně změnilo. Původně mívaly velmi striktní hierarchickou strukturu – tak už to není. Zároveň vidíme spolupráci mezi jednotlivými organizovanými zločineckými skupinami, které na sebe ještě před pár lety útočily, vyvražďovaly své členy.
Poslechněte si rozhovor s Pavlou Holcovou o organizovaném zločinu v Evropě
Dnes je to tak, že na sebe sice nadále útočí, ale zároveň, pokud jde o peníze, jsou schopni velmi dobře spolupracovat. Můžeme hovořit o čemkoliv, co je od pěti lidí do několika set až tisíce lidí.
Dá se říct, že jde převážně o evropské mafie nebo jde spíš o pobočky mafiánských sítí, které mají třeba základny mimo Evropu, typicky Mexiko, Kolumbie a podobně?
U nás v Evropě působí kartel Sinaloa, což je mexický kartel, jeden z těch nejmocnějších a nejbrutálnějších. Dnes už se nedá úplně hovořit o tom, že jsou nějaké regionální organizované zločinecké skupiny, pokud nemluvíme vyloženě o těch menších, dnes už všechny velké organizované zločinecké skupiny působí globálně.
Jak se mění mezinárodní organizovaný zločin? Jak inovuje své „podnikání“?
Jsou velké organizované zločinecké skupiny nebo mafie, o kterých se dá mluvit v tom smyslu, že jsou průkopníci v mnoha technologiích, řešeních a tak podobně.
Mění se například to, že v současné době není úplně jednoduché mluvit o tom, že pozatýkáte špičku nějakého kartelu a ten kartel přestane fungovat. Zejména co se týká obchodu s drogami, tak trend je něco jako „joint ventures“, to znamená společné podnikání, decentralizace.
Tím pádem není možné zasáhnout nějakou řídicí jednotku toho systému. Každý je velmi jednoduše vyměnitelný a je velmi složité přerušit jejich byznys právě kvůli tomu, že spousta sobě jinak konkurujících kartelů má v tom logistickém řetězci, který je nejdůležitější, jinou úlohu.
‚Značná rána pro mafii.‘ Nejhledanějšího bosse dopadli v Palermu, 30 let policii unikal
Číst článek
Ale je tu každá malá jednotka, která má například na starosti přístavy v Evropě nebo další má na starosti spolupráci s jednotlivými námořními kontejnerovými dopravci, aby tam mohli umístit například kokain. Každá z těchto jednotek může být jednoduše vyměněna za někoho, kdo se postará o stejný byznys.
Napojení v Česku
V 90. letech bylo Česko spíše klidnou zemí, kam si jezdili mafiáni „odpočinout“. Jak je na tom Česká republika teď?
Česko je zemí, kde se ve velkém perou peníze, a proto je vlastně v Česku relativně klid. Může se to ale docela rychle změnit. Právě mexické kartely jsou známé dost brutálním a násilným přístupem k tomu, jak řeší konflikty. Je možné, že toto se teď v Evropě změní.
Evropa vůbec byla poslední dobou, co se týká organizovaného zločinu, posledních dejme tomu 40 let relativně poklidným místem. V Evropě se praly peníze, uklízeli lidi, kteří potřebovali zmizet z Latinské Ameriky, domlouvaly obchody… To nadále trvá, ale může se to rychle změnit.
Je známé, jaké krytí možná u nás, ale i v Evropě tyto mezinárodní gangy používají?
Nemyslím si, že by úplně potřebovaly krytí. Samozřejmě v některých zemích, zejména pokud se bavíme o balkánských mafiích, tak mají podporu vlády nebo tajných služeb. Balkánské tajné služby, zejména pak srbská tajná služba, je jakousi matkou balkánských gangů a jsou to oni, kdo je naučili vraždit tak, aby to nezanechalo žádné stopy. Právě jejich práce byla totiž potřeba pro vraždy mimo justici.
Dá se tedy mluvit o nějakém propojení mezi politiky a organizovaným zločinem, ale v Česku to nevidím.
Jak významná je podle vás databáze, kterou zpracoval Interpol? A je podle toho čísla možné, že se opravdu podařilo zmapovat většinu těch zločineckých sítí?
To číslo vlastně odpovídá tomu, že se pravděpodobně podařilo zmapovat i menší organizované zločinecké skupiny. To je velmi dobré a myslím si, že to může být velmi užitečné vodítko pro jednotlivé policejní sbory, které nemají tolik zkušeností s organizovaným zločinem, zejména tím zahraničním.
Poslechněte si rozhovor také jako audio v horní části článku.