Maláčová s Babišem se předhánějí v tom, kdo objevil bezednou státní pokladnu, někdo to ale zaplatí

1 týden starý 7

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). | FOTO: ČTK

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová přišla s dalším divokým předvolebním nápadem. Nově chce všem státním zaměstnancům plošně navýšit od ledna platy o 3000 korun. Pro státní rozpočet by to znamenalo významnou zátěž, a to ve výši více než 20 miliard korun. V situaci rekordních rozpočtových schodků, rychlého zadlužování státu a mnoha výdajů a problémů, které nás čekají v souvislosti se stárnutím populace, to není vůbec málo. Ministryni Maláčové je to ale všechno jedno, hlavně, že se před volbami rozdává a nakupují se hlasy voličů. Ke státní pokladně přistupuje, jako by byla bezedná.

Návrh místopředsedkyně sociálních demokratů Jany Maláčové se nedá nevnímat v kontextu voleb do poslanecké sněmovny, které jsou už za rohem, a bez okolků je tak možné ho označit za předvolební populismus. Zvlášť když vezmeme v potaz celkovou situaci státního rozpočtu, jeho rekordní deficity a vůbec ne dobré vyhlídky do dalších let.

Dále čtěte

Osudová přitažlivost. Andrej Babiš s Milošem Zemanem v roce 2002. (ČTK)

Jak fungoval systém Babiš: Máme důkaz toho, jak současný premiér platil Zemanovu ČSSD

číst článek »

„Chceme jít pevnou částkou, aby se zajistilo, že lidé peníze dostanou. Nesouhlasím s tím, že by se mělo přidávat jen některým. Chceme jít cestou 3000 všem státním zaměstnancům, nikoliv procentuálně,“ uvedla ministryně Maláčová v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Místopředsedkyně sociálních demokratů se dále odvolává na to, že to pomůže zejména nízkopříjmovým zaměstnancům, jako jsou například uklízečky či kuchařky. Pokud jde ale právě o ně, je otázka, proč má jít o plošné navýšení a proč by nemohlo být více zacílené a týkat se jen některých oblastí.

Stejně tak nemá smysl operovat s tím, jak velká část z oněch více než 20 miliard korun – na kolik by plošné navýšení platů státních zaměstnanců rozpočet vyšlo – by se posléze vrátilo zpátky ve formě odvodů, jak to ministryně práce a sociálních věcí rovněž dělá (podle ní má jít o celou třetinu této částky). Pokud je tento faktor pro stát důležitý vzhledem k tomu, že nemá finančních prostředků nazbyt, neměl by k plošnému navyšování platů vůbec přistupovat.

Rekordní rozpočtové schodky a důchody rostou

Pravda je taková, že vláda Andreje Babiše v posledních letech páchá jeden rekordní rozpočtový schodek za druhým, a rozhodně nejde o to, že by za to v první řadě mohly výdaje spojené s pandemií koronaviru. Ve skutečnosti to mají na svědomí podobná opatření jako právě zvažované plošné navýšení platů státních zaměstnanců.

Dále čtěte

 FORUM 24 (FORUM 24)

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

číst článek »

V loňském roce tak byl celkový rozpočtový schodek 367,4 miliardy korun. Na letošek byl schválený dokonce ve výši 500 miliard korun a na příští rok ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové plánuje deficit 377 miliard korun. Na konci druhého čtvrtletí letošního roku tak státní dluh představoval 2,416 bilionu korun a na každého občana tím pádem připadalo celých 225 900 korun.

Například i Národní rozpočtová rada v čele se svou předsedkyní Evou Zamrazilovou upozorňuje na to, že schodky státního rozpočtu nejsou primárně způsobené opatřeními přijatými v souvislosti s nákazou covidem, nýbrž změnami daní (zrušení superhrubé mzdy, nárůst slevy na poplatníka, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí) a nárůstem státních výdajů (například zvyšování důchodů nad zákonnou valorizaci).

Jana Maláčová se aktuálně chlubí také tím, že průměrný starobní důchod se od prvního ledna příštího roku zvýší o 805 korun, z čehož 300 korun je navýšení penzí nad rámec zákonné valorizace. Ministryně Maláčová si přičítá zásluhy i za dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a tzv. výchovné, které by mělo všem primárně pečujícím rodičům o děti přidat k důchodu 500 Kč za každé vychované dítě.

Typický předvolební obrázek

Obě změny, které schválila dolní a horní komora parlamentu v létě, mají platit od začátku roku 2023. Místopředsedkyně České strany sociálně demokratické kromě toho usiluje rovněž o dřívější odchod do důchodu u pracovníků v náročných profesích, aniž by se měnila výše jejich penze.

Dále čtěte

Andrej Babiš s Milošem Zemanem (ČTK)

DOKUMENT: Babiš financoval Zemanovu ČSSD a pak si užíval vstřícnost státu při svém podnikání

číst článek »

Když si to všechno dáme dohromady, vychází nám z toho typický předvolební obrázek. Jana Maláčová, ale nakonec Babišova vláda jako taková si různými cestami kupuje voliče a vůbec nedbá, jakým způsobem u toho zvyšuje státní zadlužení. To ji v tuhle chvíli vůbec nezajímá.

S plošným přidáním všem státním zaměstnancům o 3000 korun měsíčně nepočítá aktuální návrh státního rozpočtu. Ten vláda musí poslat do dolní komory parlamentu ještě v září, rozhodovat o něm však bude až nová sněmovna po volbách. Pokud by se navýšení platů mělo uskutečnit, navrhovaný schodek ve výši 377 miliard korun by se musel ještě výrazně zvýšit a s velkou pravděpodobností by tak překročil hranici 400 miliard korun.

Nebyl by ale žádný div, kdyby ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš nakonec na navýšení platů kývli a ještě před samotným volebním kláním se tím začali sami vychloubat. Přeci jen jde o mnoho stovek tisíc lidí, kterých by se růst platů týkal, a to před volbami rozhodně není k zahození. A co bude po volbách a jak s rozpočtem naloží nová poslanecká sněmovna, teď nemusí nikoho trápit, protože, jak se říká: Slibem neurazíš.

Zdroj