Medicína má u nás tradici, byli jsme zásobárna pro SSSR, říká lékař z Ukrajiny

3 měsíce starý 90

Andrea Cerqueirová

Do České republiky přijel před osmi lety, naučil se výborně česky a svého rozhodnutí nelituje. Čtyřicetiletý ukrajinský lékař Yaroslav Kuzminskyi působí jako internista v sokolovské nemocnici, kde je zástupcem primáře. „Evropa je vepředu ve všech sférách, včetně zdravotní a sociální. Proto to pro mě byla jednoznačná volba. Chtěl jsem se osobně rozvíjet,“ popsal svoji motivaci pro odchod do Česka.

Lékař Yaroslav Kuzminskyi | Foto: se svolením Yaroslava Kuzminského

Pochází z města Vinnica, které leží v centrální části Ukrajiny, necelých 280 kilometrů od Kyjeva. Žije zde asi 400 tisíc lidí. Tam také vystudoval Vinnickou Národní lékařskou univerzitu, kde posléze i učil. Systém výuky zná tedy důvěrně. „Naše lékařské univerzity jsou většinou samostatné, nejsou to fakulty jiných univerzit, jak je tomu v Česku. Dřív jsme totiž produkovali lékaře pro celý Sovětský svaz,“ řekl.

Ilustrační snímek

Výjimka na tři měsíce. Ukrajinští lékaři mohou pracovat v Česku, ale s dohledem

Na Ukrajině je lékařských univerzit šestnáct. V Česku je osm fakult na čtyřech univerzitách. Nutné je ale vzít v potaz rozdílný počet obyvatel – zatímco v ČR jich je asi deset milionů, na Ukrajině více než čtyřikrát tolik. Respektovanou vinnickou univerzitu, která v zemi patří ke středně velkým, ročně absolvuje tři sta až čtyři sta lékařů. U ostatních je to podle Kuzminského podobné. Pro srovnání: v Česku lékařské fakulty každoročně vypustí asi tisíc lékařů.

Shody i rozdíly

Ukrajinský vzdělávací systém je podle lékaře v zásadě shodný s českým. „Všeobecná medicína se u nás učí šest let, stomatologové mají pětileté studium. Počet hodin je také podobný,“ řekl. Rozdíl je u postgraduálního studia. „Postosovětský se od evropského liší,“ řekl Kuzminskyi. Na Ukrajině není systém dvojkolových atestací, které jsou nahrazeny takzvanou internaturou. „V tom vězí to neuznávání kvalifikací,“ podotkl.

Internatura spočívá v tom, že vystudovaný lékař dva až tři roky získává zkušenosti pro svou specializaci v rámci „koleček“. „Poté nějakou dobu pracuje pod dohledem zkušenějšího kolegy. Následně složí zkoušky a může pracovat samostatně,“ řekl lékař. Co se týče platů, na Ukrajině si lékař vydělá v přepočtu asi pětadvacet tisíc korun, zdravotní sestry kolem patnácti tisíc. „Je ale třeba vzít v potaz, že na Ukrajině jsou mnohem menší náklady na život než tady,“ uvedl Kuzminskyi.

Ukrajina se podle něj snaží jít evropským směrem. Úspěchů je tam možné dosáhnout v oblasti chirurgie, očního lékařství, gynekologie, kardiologie i v dalších oborech. Rozdíly jsou spíš v regionech – hůř jsou na tom menší města a vesnice. Zanedbanější je primární péče, asi před třemi roky se ale začal lepšit systém sítě praktických lékařů.

Po válce domů?

Lékaři, kteří v minulých letech přišli do České republiky a jiných zemí, to podle Kuzminského udělali hlavně kvůli osobnímu rozvoji. Například v sokolovské nemocnici působí v řadách lékařského i středního personálu přes čtyřicet pracovníků z Ukrajiny. „Desítky jich budou zřejmě v každém českém špitále,“ řekl lékař.

Vesnice Senkivka leží na severu Ukrajiny a nachází se u ní hraniční přechod s Ruskem i Běloruskem. Dříve žily všechny tyto tři komunity společně. První tvrdá rána přišla po anexi Krymu v roce 2014, nyní jsou vztahy na bodu mrazu.

Život ve vesnici na hranicích Ukrajiny, Ruska a Běloruska: Válka zničila vztahy

Ti, kteří přišli do Česka v současné uprchlické vlně, se podle něj ve většině chtějí do zdejšího zdravotního systému zapojit dočasně. „Hodně jich touží po návratu domů,“ řekl. Lékaři z řad uprchlíků to podle něj mají těžší v tom, že se na rychlý příjezd do Česka nemohli připravit a neumí jazyk, který je v medicíně, kde lékař komunikuje s pacientem, hlavním nástrojem. Proto se jim i on snaží pomáhat v adaptaci.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez limitu a omezení. Více zde.

Zdroj