Merkelová se vřítila na můstek Titaniku

2 měsíce starý 54

Letos se o něj už neuchází. Přesto se musí vrátit, aby v kdysi nezpochybnitelné baště – a nejen v ní – odvrátila katastrofu.

Georg Günther (33), finanční kontrolor firem v úřadu ve Stralsundu, by rád převzal po Merkelové křeslo v obvodu, v němž osmkrát po sobě triumfovala přímým mandátem. Avšak teď se musí obávat, zda se mu to podaří.

Dlouho, zřejmě až příliš dlouho se kancléřka držela stranou předvolebního klání

„Snad nic jiného nevystihuje lépe současnou bídu křesťanských demokratů (CDU),“ poznamenal k tomu list Frankfurter Rundschau.

Skok do kampaně

Dlouho, zřejmě až příliš dlouho se kancléřka držela stranou předvolebního klání, vystupovala takřka jako nadstranická prezidentka. „Teď ji děsí vidina zničené strany v okamžiku, kdy sama mává na rozloučenou,“ cituje televize ARD zdroj z jejího okolí.

Proto se vydala tam, kde jsme ji často neviděli. Začala útočit na svého koaličního partnera – sociální demokracii (SPD) a jejího praporečníka Olafa Scholze (63), který poslední čtyři roky sloužil v jejím týmu jako vicekancléř a ministr financí.

Němci nevěřili vlastním očím, když minulé úterý kancléřka nepokrytě přeměnila své pravděpodobně poslední vystoupení ve Spolkovém sněmu v předvolební mítink.

Důrazně lobbovala za Armina Lascheta (60), jehož si konzervativní dvojblok CDU/CSU vyvolil za dědice kancléřského křesla, a pokárala Scholze za to, že nevyloučil koalici s polarizující stranou Levice v rámci 2RG – rudo-rudo-zelené vlády (Rot-Rot-Grün).

Trojice kiksů

Někteří členové CDU stále vystupují na veřejnosti bojovně, ale nálada je poraženecká. „Sklíčenost a reptání“ – tak náladu ve straně charakterizoval týdeník The Economist.

Konzervativní strana je zvyklá na úspěch: úřad kancléře obsadila po 52 ze 72 let existence republiky. Nikdy neměla nižší volební výsledek než 31 procent, která získala v prvním poválečném hlasování. Nyní však čelí reálné vyhlídce ubohého výsledku, jenž ji odstaví od moci.

Co se stalo? Mnozí se domnívají, že CDU/CSU se dopustila kardinální chyby, když si za kandidáta na kancléře vybrala Lascheta, bodrého zemského premiéra Severního Porýní-Vestfálska, místo Markuse Södera (54), rázného bavorského premiéra a šéfa sesterské CSU.

„Měli na výběr mezi výhrou se Söderem a prohrou s Laschetem,“ říká Manfred Güllner (79), šéf agentury Forsa. Viní z toho aparátčíky CDU, kteří se obávali ovládnutí své strany Bavory.

Další názor, který šíří členové tzv. Berlínského kruhu, sítě konzervativních politiků CDU a CSU, tvrdí, že CDU unikají voliči, protože pod vedením Merkelové odhodila svou konzervativní identitu. „Zavlekla stranu doleva a tam ji zanechala,“ přisadil si týdeník Focus.

A do třetice ještě jedno minus pro Lascheta – jeho mdlá, až nepochopitelná kampaň, včetně bujarého smíchu v dějišti červencových povodní, které zpustošily jeho spolkovou zemi.

To vše nahrálo Scholzovi, který se vydává za klon kompetentní Merkelové, a kopíruje dokonce i její gesta rukou, legendární kosočtverec. Proto se nyní kancléřka snaží Němce přesvědčit, že pokračovatelem její éry není nikdo jiný než Laschet.

Část CDU ještě věří, že dvojblok SPD dožene: průzkumy veřejného mínění se koneckonců chovaly v posledních měsících velmi proměnlivě. „Myslím si, že ani kancléřčina angažovanost nedokáže zvrátit trend. CDU pravděpodobně prohraje,“ soudí ale Güllner.

V čele SPD a Scholz
SPD by volilo 26 procent, CDU/CSU 20 procent a Zelené 15 procent Němců.
Do Spolkového sněmu by se ještě dostaly liberální FDP (13 procent), protestní Alternativa pro Německo (11 procent) a Levice (6 procent).
Kdyby se kancléř volil přímo, zvítězil by Scholz (31 procent).
Daleko za ním by zůstala Annalena Baerbocková, kandidátka Zelených, se 14 procenty.
Pro Lascheta je 13 procent.
Zdroj