Minimální cena za alkohol by omezila nejlevnější dovozy, říká ekonom Žufan

Místo spotřební daně, která je administrativně náročná, tuzemští vinaři navrhují zavést jiný typ poplatku, takzvanou minimální cenu za jednotku etanolu v alkoholu (zkráceně takzvaný MUP). To, jak poplatek funguje a které země ho zavedly, popisuje v rozhovoru pro Deník docent Pavel Žufan, vedoucí Ústavu managementu Mendlovy univerzity v Brně.

Jak funguje koncept minimální jednotkové ceny, který teď prosazují tuzemští vinaři?
Minimální jednotková cena stanovuje spodní cenovou hladinu jakéhokoliv nápoje obsahujícího alkohol, pod kterou nemůže jeho prodejní cena klesnout. Vychází z výpočtu obsahu alkoholu v produktu a jeho následného vynásobení stanovenou cenovou sazbou.

Daň na tichá vína je znovu ve hře. Pozor! Křehké, vzkazují vinaři z jihu Moravy

V čem je jednotková cena výhodnější než třeba zavedení či zvyšování spotřební daně?
Tento nástroj se spotřební daní přímo nesouvisí. Je to prostě regulace, která cílí na omezení dostupnosti levného alkoholu a snížení negativních důsledků jeho konzumace. Záleží tedy na úhlu pohledu – optikou eliminace negativních dopadů nadměrné konzumace alkoholu jde v případě minimální ceny o mnohem cílenější opatření, neboť lidé, kteří patří do rizikových skupin z hlediska konzumace alkoholu, obvykle pijí to nejlevnější, co je na trhu dostupné. Změna spotřební daně ovlivní cenu veškerého alkoholu bez rozdílu cenové hladiny, kdežto minimální cena se dotkne jen toho nejlevnějšího.

Jak se vypočítává ona minimální hodnota? A mění se v čase, například s inflací?
Výpočet není nijak složitý a v podstatě už je zřejmý z názvu tohoto konceptu. Ve Skotsku, které ho zavedlo v květnu 2018, se skutečně počítá z „procenta alkoholu“ při sazbě 0,5 libry za procento (od září to bude 0,65 libry). V přepočtu tak minimální cena půllitrového piva se 4 procenty alkoholu (bez ohledu na balení) činí 30 Kč (od září 39 Kč). Minimální cena se ve Skotsku posouvá po šesti letech. Toto nastavení však samozřejmě záleží na vládě a vůli parlamentu. Ve Skotsku, v Irsku i v Kanadě bylo nastavení provedeno po širší diskusi s představiteli všech zájmových skupin – i z důvodu omezení vzniku zbytečných „mediálních bublin“ typu té naší o zdanění tichého vína.

Státy, které zavedou daň na jednotku alkoholu, ruší spotřební daň, nebo tyto dva typy zdanění existují vedle sebe?
Spotřební daň a minimální jednotková cena spolu přímo nesouvisí. V uvedených zemích existuje jak MUP, tak spotřební daň, ovšem je třeba si uvědomit, že nejde o vinařské země. Navíc jsou daňové systémy těchto zemí poměrně komplikované a zavedení MUP bylo také jedním z prvních kroků ke zjednodušení těchto systémů s okamžitým přímým dopadem na dostupnost a spotřebu levného alkoholu. Oba systémy tedy mohou existovat „komplementárně“, přičemž hlavním cílem zde zůstává omezení nadměrné konzumace alkoholu a eliminace jejích negativních důsledků.

Spotřební daň z tichého vína? Hrozí konec koštů na vesnicích, varují vinaři

Jak dlouho může trvat celý proces výpočtu?
Samotný výpočet samozřejmě není nijak náročný a náročnost se týká spíše „přípravy společnosti“ na jeho zavedení. Ve Skotsku se začalo o konceptu minimální ceny diskutovat v roce 2008 a reálné „veřejné konzultace“ související s přípravou samotného opatření proběhly v prosinci 2017 a v lednu 2018 – k zavedení opatření došlo od května 2018. V Jihoafrické republice proběhla širší „přípravná diskuse“ na toto téma v roce 2020, ovšem k reálnému zavedení tohoto systému zatím nedošlo. Nicméně ono roční období od listopadu 2019 do listopadu 2020 v Jihoafrické republice může být velmi vhodnou inspirací – v tomto období proběhla diskuse s představiteli zájmových skupin formou tří sérií seminářů. První série se zaměřila na zmapování situace, druhá na návrh alternativ řešení a jejich očekávaných dopadů, a třetí potom na prezentaci výsledků a komunikaci výsledného návrhu řešení. To by mohla být vhodná cesta i u nás.

Jaké jsou tedy hlavní výhody?
Díky zkušenostem ze zemí, které již tento koncept zavedly, můžeme mluvit o reálně dosažených benefitech. Ve Skotsku (s cca 5,5 mil. obyvatel) byly po pěti letech platnosti MUP identifikovány dva hlavní přínosy – snížení počtu úmrtí přímo způsobených alkoholem o 400 a snížení hospitalizací přímo spojených s alkoholem o osm tisíc. Z pohledu předpokládaných dlouhodobých efektů se odhaduje snížení úmrtí přímo způsobených alkoholem o 120 ročně a snížení hospitalizací o cca 2000 ročně.

Podporovatelé minimální ceny za jednotku alkoholu nejčastěji zmiňují pozitivní dopady na veřejné zdraví, zejména u rizikových skupin. Souhlasíte s tímto názorem?
Nejsem odborníkem na veřejné zdraví, nicméně výše uvedená data ze Skotska tento předpoklad potvrzují. Studií byla zpracována celá řada, a ne všechny dospěly k jednoznačně pozitivním závěrům (např. v oblasti statisticky prokazatelného vlivu MUP na počet alkoholem způsobených dopravních nehod), nicméně očekávání skotské vlády v této oblasti byla víceméně naplněna, což lze označit za pozitivní dopad na veřejné zdraví.

Boj za nulovou daň? Pistoli u hlavy jsme politikům nedrželi, říká šéf vinařů

Které země již s tímto konceptem pracují?
Patrně nejdéle pracuje s tímto konceptem Kanada, kde některé provincie uplatňují MUP již přes 20 let. Kromě již zmiňovaného Skotska (květen 2018) je tento koncept zaveden např. také ve Walesu (březen 2020), v Irsku (leden 2022) a v dalších zemích. A uvažuje o něm i Evropská komise.

Není to ale diskriminační nástroj, který by zvýhodňoval určitý typ alkoholu proti jinému?
Právě že není diskriminační – vychází z obsahu alkoholu v nápoji bez ohledu na druh či balení nápoje. Navíc cílí na laciný alkohol, tj. na ten, kterému přičítáme nejvyšší negativní společenské dopady. Další rovinou je to, že různé země mají různé dotační politiky, což platí i pro členské státy EU. To umožňuje dovoz dotovaných produktů (např. vína) z jiných zemí pod jejich (i našimi) výrobními náklady. Zavedení minimální jednotkové ceny umožňuje tuto nerovnost snížit.