Ministerstvo odeslalo do Bruselu odpověď na auditní zprávu o Babišově střetu zájmů

2 měsíce starý 4

Ministerstvo odeslalo do Bruselu odpověď na auditní zprávu o Babišově střetu zájmů

"Česká republika včera (8. března) odeslala Stálému zastoupení ČR v Bruselu odpověď na dopis Evropské komise na závěrečnou auditní zprávu Evropské komise. Na žádost komise zůstává obsah odpovědi i veškerá komunikace stále v důvěrném režimu, a to až do ukončení celého řízení. Další postup ze strany Evropské komise nelze v tuto chvíli predikovat," uvedlo ministerstvo.

Evropská komise zaslala v listopadu 2019 českým úřadům konečnou auditní zprávu týkající se dotací z unijních fondů vyplácených Agrofertu. V předběžné auditní zprávě Evropské komise konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože má stále vliv na Agrofert, přestože ho vložil do svěřenských fondů. Česko by kvůli takovému hodnocení mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun.

Babiš možnost střetu zájmů odmítá a tvrdí, že Česko žádné peníze Bruselu vracet nebude. Podle několika europoslanců zástupci Evropské komise sdělili členům výboru Evropského parlamentu, že závěry auditu týkající se Babiše potvrzují jeho střet zájmů.

Kontrolní výbor Evropského parlamentu loni v květnu Babiše v nezávazných doporučeních vyzval, aby odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s Agrofertem inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se jeho střet zájmů skutečně prokáže.

O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Poslanecké sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v Česku. Výrazné bylo i Babišovo angažmá v médiích, skupina Mafra, vlastněná Agrofertem, patří k největším mediálním domům v Česku.

Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Zdroj