Ministerstvo řeší vzdělávání soudců kvůli nízkým trestům za sexuální násilí. Týkat by se mohlo všech

před 2 měsíce 69

Poté, co českou společností v poslední době otřáslo několik případů sexuálního násilí, za které pachatelé od soudu odešli pouze s mírnými tresty, často s podmínkami, se ministerstvo spravedlnosti rozhodlo zavést povinné vzdělávání soudců, nejen v oblasti sexuálního násilí. Už nyní sice školení pod záštitou Justiční akademie fungují, ne všichni soudci se jich ale účastní.

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) povinná školení oznámil na na konferenci svolané v souvislosti s kontroverzním rozsudkem, kdy soudce odvolacího soudu zmírnil pachateli trest za opakovaná znásilňování nevlastní nezletilé dcery.

„Otázka povinného vzdělávání soudců je v současnosti diskutována, přičemž konkrétní podobu v tuto chvíli nelze předjímat. Uvažuje se však o zahrnutí všech soudců do povinného vzdělávání, tedy jak těch nově jmenovaných, tak i stávajících,“ uvedl pro deník FORUM 24 Dvořák.

V současné době nabízí vzdělávání v různých oblastech Justiční akademie, velká část soudců o vzdělání ale nemá zájem.

„I v případě zavedení povinného vzdělávání by hlavní úlohu plnila Justiční akademie, jež připravuje a organizačně zabezpečuje soustavné vzdělávání soudců, nicméně by byly zachovány i jiné možnosti vzdělávání, např. vzdělávací akce organizované samotnými soudy či jinými institucemi,“ uvedl nyní Dvořák.

Minulou středu v Interview ČT24 ministr Pavel Blažek (ODS) přiblížil, jak by mohlo vzdělávání fungovat. „Vymýšlíme jiný systém, třeba svěřit to předsedům soudů, kteří by měli dělat plán školení nejenom pro sexuálně trestnou činnost, ale i daňovou, hospodářskou a jakoukoliv jinou. Aby byli proškolováni a byli schopni rozhodovat. Pokud by takový studijní plán nějaký soudce odmítl, tak by to bylo na kárné řízení. To si myslíme, že udělat můžeme, a že to nebude odporovat rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl.

Odkazoval na rozsudek Ústavního soudu z roku 2002, který zrušil některá ustanovení zákona o soudech a soudcích, zejména povinnost soustavně se vzdělávat v rámci Justiční akademie. Soudci měli také povinnost se podrobit zákonem stanoveným hodnocením a posouzením odborných znalostí, jinak mohli o funkci přijít. Podle tehdejšího nálezu Ústavního soudu je ale možné soudce odvolat pouze rozhodnutím kárného senátu.

Se školením soudců se mimo jiné počítá i v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, neboli Istanbulské úmluvě. Její ratifikaci ale na konci ledna neschválil Senát Parlamentu ČR, takže se odkládá na neurčito.

Po povinném vzdělávání soudců volají dlouho i odborníci. „Místo volání o tom, co by se mělo stát soudcům, kteří rozhodli, jak rozhodli, pojďme volat pro přijetí Istanbulské úmluvy, zavedení povinného vzdělávání soudců jako podmínky kariérního postupu, mohutném posílení vzdělávání policie, zřízení krizových center pro oběti sexualizovaného násilí, podporu budoucích psychologů a psychiatrů a oceňování soudních znalců a advokátů obětí. Systém, chyba je v systému,“ napsala v souvislosti s případem opakovaného znásilňování nevlastní nezletilé dcery advokátka Lucie Hrdá.

V případě sexuálních trestných činů podle statistik odchází většina pachatelů s podmínkou. Od roku 2016 do roku 2022 bylo za trestný čin znásilnění v České republice odsouzeno 643 osob, přičemž s podmíněným trestem, případně s podmíněným trestem s dohledem odešlo od soudu 57 procent pachatelů. Nepodmíněný trest odnětí svobody potom dostalo 40 procent pachatelů. Vychází to z dat aplikace jaktrestame.cz.

Při rozsudcích navíc padají v řadě případů kontroverzní výroky, které neodpovídají skutečnosti. U dívky, kterou roky znásilňoval nevlastní otec, například senát tvrdil, že dívka si začala první, a navíc na ni mnohanásobné znásilňování prý snad nebude mít zásadní negativní dopad. Dívka ale skončila na psychiatrii a pokusila se o sebevraždu.

K tomu, aby se situace zlepšila, má pomoct i nová vyhláška ministerstva, která od ledna umožňuje vznik specializovaných soudních senátů, které se budou zabývat sexuálním násilím. Soudci, kteří v nich budou zasedat, mají umět například lépe pracovat s oběťmi po psychologické stránce. Zřízení takového senátu ale není povinné a podle zjištění serveru iRozhlas.cz ho zatím žádný krajský soud v Česku nevytvořil.

Přečtěte celý článek