Ministr Blažek nevydal ukrajinského občana k trestnímu stíhání do Ruska

4 měsíce starý 131

foto Ilustrační foto - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (na snímku z 19. října 2021).

Praha - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nevydal k trestnímu stíhání do Ruska Ukrajince, jehož vydání označily české soudy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu za přípustné. Na dotaz ČTK to uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Otázku, zda úřad v současné situaci považuje záruky poskytované Ruskem ve vydávacích řízeních za důvěryhodné, nechtělo ministerstvo komentovat.

Ministr může podle zákona extradici, tedy vydání, nepovolit, i pokud soudy rozhodly o její přípustnosti. A právě k tomuto kroku Blažek ve zmíněné kauze přistoupil. "Případné vyřízení každé jednotlivé žádosti Ruské federace o spolupráci v této oblasti, včetně případů vydání osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody, je v každém případě důsledně a individuálně posuzováno tak, aby její případné vyřízení nebylo porušením právních, případně politických závazků České republiky v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod," uvedlo dnes k současné situaci ministerstvo.

Česká policie zadržela Ukrajince na základě zatykače, který vydal loni v únoru Leningradský okresní soud Krasnodarského kraje. Loni v květnu pak ruská generální prokuratura požádala Česko o mužovo vydání ke stíhání za "dva trestné činy nezákonného zmocnění se automobilu nebo jiného dopravního prostředku bez záměru krádeže skupinou osob po předchozím spiknutí" z roku 2008. Podle ruské strany se muž k činu přiznal, měsíc byl ve vazbě, následně Rusko opustil a pobýval zejména v Rumunsku, Moldavsku a na Ukrajině.

O přípustnosti vydání rozhodovala v říjnu táborská pobočka českobudějovického krajského soudu, následně ji v prosinci potvrdil také pražský vrchní soud. Ruská federace tehdy poskytla Česku záruky mimo jiné ohledně toho, že muž bude mít zajištěné právo na spravedlivý proces, obhajobu a advokáta, že po vykonání případného trestu bude moci svobodně opustit Rusko a že nebude podrobený mučení nebo krutému či ponižujícímu zacházení. Záruky poskytované v extradičním řízení nicméně nejsou od státu, který je slibuje, právně vynutitelné.

Muž podal stížnost ještě k Ústavnímu soudu, ten ji však odmítl. Rozhodoval 22. února, tedy dva dny před začátkem ruské invaze. Ukrajinec argumentoval mimo jiné právě i eskalujícím konfliktem mezi jeho vlastí a Ruskem. Předseda senátu Ústavního soudu Pavel Šámal k tomu ale uvedl, že napadená usnesení českých soudů neporušila mužova ústavně zaručená základní práva nebo svobody. "Obecné soudy s ohledem na dobu, kdy rozhodovaly, nemohly zohlednit vývoj posledních týdnů ve vztazích mezi těmito státy," napsal v odůvodnění.

"Nutno ovšem připomenout, že povinnost dbát základních práv a svobod se vztahuje i na ministra spravedlnosti, který při rozhodování o povolení vydání musí zohlednit případnou podstatnou změnu okolností, k níž by došlo v období mezi rozhodnutím soudu o přípustnosti vydání a rozhodnutím ministra spravedlnosti, zda toto vydání povolí," konstatoval Šámal.

"Ministr spravedlnosti má navíc při rozhodování, pokud jde o možnost vydání nepovolit, širokou míru uvážení, která mu umožňuje zohlednit nejen právní překážky vydání určité osoby, ale i další okolnosti, včetně případných zahraničněpolitických souvislostí, k čemuž Ústavní soud ani obecné soudy zásadně nejsou povolány," doplnil soudce.

Ministerstvo spravedlnosti dnes dodalo, že aktuální vývoj související s ruskou agresí na Ukrajině pečlivě sleduje. "Pravidelně konzultuje jeho dopady s ministerstvem zahraničních věcí ve vztahu k možnostem justiční spolupráce ve věcech trestních, ve vztahu k Ruské federaci za aktuálních podmínek. Ministerstvo spravedlnosti nebude komentovat podrobnosti dosavadních závěrů, včetně otázky hodnocení důvěryhodnosti záruk poskytnutých za současné situace Ruskou federací," uzavřel úřad.

Zdroj