Ministři zahraničí zemí NATO si připomenou 75 let od založení Aliance. Jednat budou i o Ukrajině

Brífink ministra zahraničí Jana Lipavského před odletem do Bruselu (zdroj: ČT24)

Lipavský na brífinku před odletem uvedl, že Česko podporuje všechny aktivity NATO, které povedou k bezpečnější Evropě. Nejaktuálnější hrozbou je nyní Rusko a Aliance se tomu musí umět přizpůsobit.

Dodal také, že na současném jednání ministrů zahraničí NATO se bude jednat i o české muniční iniciativě pro Ukrajinu. Zmínil rovněž, že koncem května by se měli tito ministři sejít v Praze.

Fond pro Ukrajinu za 100 miliard dolarů?

Generální tajemník NATO Stoltenberg před jednáním NATO v Bruselu uvedl, že chce, aby Aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát.

Stoltenberg také navrhuje, aby byl vytvořen takzvaný ukrajinský fond ve výši 100 miliard dolarů, jehož součástí by byly během pěti let spojenecké příspěvky pro Ukrajinu jako součást balíčku, který mají vedoucí představitelé NATO podepsat v červenci ve Washingtonu.

Šéf NATO ke svém návrhu neposkytl detaily; řekl, že ministři o něm budou ve středu jen debatovat a jeho konečné schválení by se mělo uskutečnit na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Musíme vytrvat v naší pevné podpoře Ukrajiny, jakékoli odklady či zpoždění mají vážné dopady na situaci na bojišti,“ prohlásil Stoltenberg.

Vznik fondu by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, jestliže by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.

Lipavský uvedl, že Česko návrh na vznik fondu vítá, ale nejdříve chce znát bližší podrobnosti, například jak se výdaje rozloží a kam půjdou.

Poprvé i se Švédskem

Šéfové diplomacií budou v Bruselu poprvé debatovat i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem Aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.

Zasedání bude rovněž příležitostí k připomínce rozšíření Aliance o nové členy. Česko vstoupilo do NATO společně s Polskem a Maďarskem v roce 1999, letos tedy slaví 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004 Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později. Představitelé všech těchto států vystoupí na čtvrteční dopolední ceremonii, která všechna výročí připomene.

Ve čtvrtek odpoledne pak bude jednat i Rada NATO – Ukrajina za přítomnosti ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. Uskuteční se i společné jednání NATO s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou.

U příležitosti 75. výročí vzniku bude v sídle NATO k vidění i speciální exponát, který tam přicestoval z USA již v úterý – Severoatlantická smlouva, někdy podle místa podpisu nazývaná Washingtonskou smlouvou. Zakládající dokument Severoatlantické aliance podepsalo v roce 1949 deset zemí západní Evropy, USA a Kanada.