Místo celé vlády jmenoval „pana euro“ ministr Dvořák. Zmocněncem je ekonom Zahradník

před 3 měsíce 90

Ekonom Petr Zahradník je novým zmocněncem pro zavedení eura. Není ovšem „velkým“ koordinátorem vybraným vládou, člena Národní ekonomické rady vlády jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Zahradník bude mít za úkol mimo jiné představit veřejnosti výhody i rizika zavedení eura.

Petr Zahradník by měl mít v nové funkci na starost v prvé řadě přípravu na vstup do systému směnných kurzů ERM II, což je předstupeň přijetí společné měny euro. Za úkol bude mít i komunikaci s veřejností. Ministr Dvořák označil jmenování zmocněnce pro euro snahou podpořit společenskou odbornou debatu o výhodách a rizicích přijetí měny.

„Hlavní úkoly zahrnují zapojení se do debaty o plnění Maastrichtských kritérií, monitoring a analýzu ekonomické stránky věci, vedení diskuse a také poskytování odborné podpory ministru pro evropské záležitosti,“ shrnula Dvořákova mluvčí Veronika Lukášová. Spolupracovat bude Zahradník například na připomínkování materiálů mířících do vlády.

Zahradník je ekonom a analytik, který se specializuje právě na Evropskou unii. Je členem NERV a také EuroTeamu při Evropské komisi (DG ECFIN).

Novou debatu o euru rozvířil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel, jeho apel k přípravě přechodu na společnou měnu však narazil u části vládní koalice. Zatímco čtyři vládní strany – STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti – jsou pro, negativně se k tomu staví občanští demokraté.

Protože na euru není mezi koaličními stranami shoda, nevybral kabinet ani žádného národního koordinátora. Tato funkce neexistuje od roku 2017, dříve byl koordinátorem Oldřich Dědek. Část jeho agendy by ale mohl zastat nový zmocněnec, kterého si vybral ministr pro evropské záležitosti. Jeho úřad ujistil, že vznikem nové funkce „nevznikají žádné další finanční náklady, neboť Petr Zahradník již v současné době působí jako poradce ministra“.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Přečtěte celý článek