Místo do šrotu k opraváři. Životnost elektra se prodlouží, tvrdí studie

5 měsíce starý 7

Pračka, myčka nebo mikrovlnka, která dnes slouží čtyři roky, by mohla díky legislativě o ekodesignu v domácnosti pobýt šest let. Tím by se za dvě období životnosti spotřebovaly dva namísto tří spotřebičů.

Mohl by tak vypadat „realistický scénář“, který spolek Opravme Česko čeká od nové legislativy platné od 1. března. Ta výrobcům nařizuje, aby byly jejich produkty snadno opravitelné a náhradní díly byly dostupné osm až 10 let po ukončení výroby. Povinnost se zatím vztahuje na bílou techniku, tedy pračky, myčky, trouby, digestoře a další velké výrobky.

Prodloužením životnosti výrobků se sníží množství elektroodpadu. Ten je dle dat Ministerstva životního prostředí nejvyšší právě u velkých spotřebičů. V průměru tvoří 88 tisíc tun ročně, tedy zhruba polovinu veškeré elektroniky.

Studie předpokládá, že se nejen významně zvýší ochota lidí dávat věci k opravám, ale že díky dostupnosti dílů a zpřístupnění návodů budou opravy úspěšnější. Dnes se podaří oživit jen polovinu výrobků, ale mohlo by to být až 75 procent.

„Ochota Čechů opravovat věci se zvyšuje. Lidé by si chtěli nechat výrobky opravit, ale nevědí přesně kde, anebo to nejde,“ tvrdí předseda spolku Jan Charvát. Podle průzkumu Evropské komise je 77 procent spotřebitelů ochotno před koupí nového výrobku zkusit nejdříve opravu.

V praxi komplikují opravy bílé techniky třeba použité nýty. Podle nové legislativy by však opravář měl být schopen výrobky snadno otevřít. Dalším problémem je někdy špatná dostupnost náhradních dílů, ale i návodů, bez nichž často ani šikovný technik věc neopraví.

Předpokládané prodloužení životnosti až o polovinu doby, které souvisí s odloženou spotřebou, uspoří dle studie 446 tisíc tun emisí, což odpovídá 87 tisícům automobilů, provozovaných po celý rok. Celkové emise Česka by se snížily o 0,34 procenta.

Nejlépe se opraví mobil, nejhůř hodinky

Životnost výrobků bílé techniky, jako jsou pračky, myčky, chladničky nebo mikrovlnné trouby, je různá. Některé vydrží deset let, ale jiné končí v odpadu krátce po dvouleté záruce. „Záleží na konstrukci konkrétního výrobku. Třeba některé pračky se předčasně vyhodí kvůli mechanickým problémům, jako je selhání ložisek, nebo problémům s řídicí elektronikou. Některé myčky se dřív ucpávají,“ říká zkušený opravář Dan Pavlát. Méně problémové jsou z hlediska životnosti chladničky, kde kromě kompresoru není tolik komponent, které odcházejí.

Faktem je, že mezi nezávislými opraváři není bílá technika zrovna oblíbená. Na vrchol pomyslného žebříčku opravitelnosti staví mobilní telefony, kde není žádný problém vyměnit displej. A také notebooky díky dostupnosti náhradních dílů. Od bílé techniky spíš dávají ruce pryč.

Foto: Opravme Česko

Nejhůř opravitelné jsou fotoaparáty a hodinky.

„Není žádná sranda se k výrobku dostat. Vezměte si vestavnou myčku. Musíte ji vydolovat, dostat se do ní, zjistit problém a objednat součástku. Potom to možná bude fungovat. Opravit žehličku je mnohem jednodušší,“ řekl Pavlát.

Téměř nemožné je podle nezávislých opravářů opravit třeba levný tyčový mixér, a to kvůli nízké pořizovací ceně a zároveň vysokým nákladům na opravu. „Jejich pořizovací cena je tak nízká, že oprava nedává vůbec smysl. Často jsou navíc konstruované tak, že by na tom opravář strávil několik hodin, které mu nikdo nezaplatí,“ vysvětlil Charvát. Každá hodina opraváře stojí nejméně 250 korun.

Spotřebitelé často u opravářů narazí i s rozbitými hodinkami a fotoaparáty, které mají z hlediska opravitelnosti vůbec nejnižší skóre.

„Opravy u hodinek většinou nezvládnete, řeší to specializovaní hodináři. Běžné nástěnné hodiny se opravit dají, ale kvůli ceně práce opraváře se to nevyplatí. Náročná může být i oprava fotoaparátu. Ten obsahuje hodně součástek, složitě poskládaných na velmi malém prostoru. I to je často spíš práce pro specialisty,“ vysvětluje pražský opravář.

Zdroj