před 6 měsíce
51
20. 3. 2024
Po 12 letech, kdy byli lidé ve věku 15 až 24 let v USA podle měření šťastnější než starší generace, se v roce 2017 tento trend zřejmě obrátil. Rozdíl se zmenšil také v západní Evropě a předpokládá se, že ke stejné změně by mohlo dojít i v nadcházejícím roce či dvou.
Murthy popsal výsledky zprávy jako "varování, že mladí lidé v USA a nyní stále více na celém světě mají skutečně velké problémy". Uvedl, že stále čeká na údaje, které by prokázaly, že platformy sociálních médií jsou pro děti a dospívající bezpečné, a vyzval k mezinárodním opatřením, která by zlepšila sociální vazby mladých lidí v reálném životě.
Zpráva o světovém štěstí, každoroční barometr blahobytu ve 140 zemích koordinovaný Výzkumným centrem pro blahobyt Oxfordské univerzity, společností Gallup a sítí OSN pro řešení udržitelného rozvoje, ukázala "znepokojující pokles [štěstí mladých lidí] zejména v Severní Americe a západní Evropě", uvedl profesor Jan-Emmanuel De Neve, ředitel Výzkumného centra pro blahobyt a editor studie.
"Pomyšlení, že v některých částech světa již děti zažívají obdobu krize středního věku, vyžaduje okamžitá politická opatření," dodal.
Klesající skóre pocitu pohody v Severní Americe (ve skupině, která zahrnuje Austrálii a Nový Zéland) "je v rozporu se zavedenou představou ... že děti začínají být šťastnější, než sklouznou po U-křivce ke krizi středního věku, než se [jejich pocit pohody] opět zvedne," dodal De Neve.
Britové mladší 30 let se v žebříčku umístili na 32. místě za zeměmi, jako je Moldavsko, Kosovo a dokonce i Salvador, který má jeden z nejvyšších počtů vražd na světě.
Naopak Britové starší 60 let se dostali do první dvacítky nejšťastnějších starších generací na světě. Začátkem tohoto měsíce většina britských teenagerů v průzkumu veřejného mínění uvedla, že očekává, že jejich život bude horší než život předchozí generace.
Spojené státy se v celkovém žebříčku štěstí propadly o osm míst na 23. příčku, ale když byly dotazovány pouze osoby mladší 30 let, nejbohatší země světa se umístila na 62. místě - za Guatemalou, Saúdskou Arábií a Bulharskem. Pokud se zohlednily názory pouze lidí starších 60 let, byly USA 10. nejšťastnější zemí.
"V případě USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu se štěstí snížilo ve všech věkových skupinách, ale zejména u mladých lidí, a to natolik, že mladí lidé jsou nyní, v letech 2021-23, nejméně šťastnou věkovou skupinou," uvádí zpráva. V roce 2010 byli mladí lidé šťastnější než lidé ve středním věku.
Zpráva neodhaluje příčiny těchto změn, ale přicházejí v době rostoucích obav z dopadu rostoucího využívání sociálních médií, příjmových nerovností, bytové krize a obav z války a klimatických změn na štěstí dětí a mladých lidí.
Murthy uvedl, že americká mládež tráví na sociálních sítích v průměru téměř pět hodin denně a třetina z nich zůstává u svých zařízení až do půlnoci. Vyzval k přijetí legislativy, která by "ihned" snížila škody, které mladým lidem způsobují sociální média, včetně omezení nebo odstranění funkcí, jako jsou tlačítka "To se mi líbí" a nekonečné rolování.
Zpráva o světovém štěstí sleduje subjektivní pohodu na základě vlastního hodnocení života respondenty a jejich pozitivních a negativních emocí. Mezi tři nejšťastnější země se opět zařadily Finsko, Dánsko a Island.
Jukka Siukosaari, finský velvyslanec v Londýně, uvedl, že se jeho zemi podařilo vytvořit "infrastrukturu štěstí", která zahrnuje "bezpečné a chráněné životní prostředí", dostupné příležitosti pro kulturní vyjádření lidí a relativně rovné příjmy. "To vše začíná vysokou úrovní důvěry mezi občany a našimi institucemi," řekl.
Do první dvacítky se nově dostaly Kostarika a Kuvajt. Německo kleslo ze 16. na 24. místo. Afghánistán a Libanon zůstaly jako dvě nejméně šťastné země. Mezi země, které se těšily rostoucímu štěstí, patřila řada afrických států, Kambodža, Rusko a Čína. Největší nárůst štěstí zaznamenalo Srbsko.
Zpráva uvádí, že životní pohoda a emoční zdraví v dětství mohou být nejlepším prediktorem životní spokojenosti v dospělosti. Dřívější výzkumy dospěly k závěru, že dospívající a mladí dospělí, kteří uvádějí vyšší životní spokojenost, dosahují v pozdějším věku výrazně vyšších příjmů, a to i při zohlednění rozdílů ve vzdělání, inteligenci, fyzickém zdraví a sebevědomí.
Lord Layard, labouristický poslanec britského parlamentu a spoluautor zprávy, uvedl, že blahobyt dětí by měl být velkým tématem parlamentních voleb, které se očekávají v tomto roce. "Potřebujeme přísliby, že budeme modernizovat podpůrné týmy pro duševní zdraví a že se stanou univerzálními v celé zemi. A životní dovednosti by se měly vyučovat v každé škole," řekl.
Česko je celkově na 18. pozici, Slovensko na 45.
V kategorii lidí mladších 30 let je Česko co do pocitu štěstí na desátém místě (před ním jsou Litva, Izrael, Srbsko, Island, Dánsko, Lucembursko, Finsko, Rumunsko, Holandsko). Naopak v kategorii lidí starších 60 let je Česko až na 23. místě, v kategorii lidí středního věku na 22. místě.
