Mobilizovaný Rus po zprávě o smrti příbuzných zajal na froně důstojníky

1 měsíc starý 14

Únoscem byl 35letý Dmitrij D. původem ze Samarské oblasti, napsal web Radia Svoboda. Nejprve zajal jako rukojmí tři důstojníky a později dalších až pět mobilizovaných. Tuto skupinu držel v budově místního kulturního domu, přičemž byl vyzbrojen kulometem a i granáty.

Zoufalý únosce nevznesl žádné požadavky a nakonec po zhruba hodině vyjednávání všechny propustil a vzdal se policistům, kteří mezitím budovu obklíčili. Nejde zdaleka o první případ, kdy mobilizovaní či odvedení Rusové obrátili zbraně proti svým druhům. Například počátkem března v Domodědovu u Moskvy zatkli muže, který byl mobilizován v říjnu, ale ze své jednotky dezertoval a hrozil odpálením granátu v budově vojenské správy. Později se ukázalo, že šlo o atrapu.

V prosinci v Rostovské oblasti zase zatkli zběha ze soukromé Wagnerovy armády, který byl naverbovaný z vězení. Po dezerci pálil z kulometu po policistech ve městě Novošachtinsk.

První vlnu „částečné mobilizace“ vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin již 21. září loňského roku, ta se podle ruského generálního štábu měla týkat zhruba 300 tisíc lidí. Od té doby se vydatně spekuluje o blížící se druhé vlně mobilizace.

Ruské ministerstvo obrany to koncem března odmítlo. „Povolaných v rámci částečné mobilizace a dobrovolníků je dostatek k plnění zadaných úkolů v rámci speciální vojenské operace,“ vzkázalo v prohlášení. Koncem března pak Putin podepsal dekret, podle něhož by letos na jaře mělo být v rámci povinné vojenské služby odvedeno 147 tisíc branců.

Podle ukrajinských představitelů ale oficiálně nevyhlášená mobilizace zejména v ruských regionech probíhá neustále. „V rámci skryté mobilizace se ruským fašistům daří každý den mobilizovat asi 20 tisíc lidí,“ citovala agentura Interfax-Ukraine v březnu Andrije Jusova, mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky.

Je to symbolická rána, zlobí se Kyjev kvůli ruskému předsednictví v Radě bezpečnosti

Zahraniční

Zdroj