Muž, který nehajloval. Pro lásku k židovské dívce mu nacisté připravili peklo na zemi

před 2 týdny 42

HISTORIE / Dav Němců přihlíží té velké slávě, když se v loděnicích v Hamburku spouští na na hladinu nová cvičná loď Horst Wessel. Proslov Rudolfa Hesse, blízkého spolupracovníka Adolfa Hitlera, odmění přítomní dělníci sborovým výkřikem: „Sieg Heil!“ A několik set, možná i tisíc pravic se v tom okamžiku zdvihne. Ne všechny. Jak dokazuje slavná fotografie, minimálně dvě paže zůstaly odmítavě zkřížené na hrudi.

Snímek, na němž jediný člověk uprostřed zfanatizovaného davu odmítá zvednout ruku v nacistickém pozdravu, se zrodil rukou neznámého fotografa 13. června roku 1936. Na první pohled nenápadné, přesto jasné gesto se stalo jedním ze symbolů počátků odporu vůči nacistické ideologii. Kdo však byl tím neznámým mužem, zůstávalo dlouho tajemstvím. A ani dnes se to neví s jistotou. 

Ikonickou fotografii otiskl německý týdeník Die Zeit v březnu roku 1991 a žena jménem Irene Ecklerová v ní rozpoznala obličej svého otce. O pět let později v knize Die Vormundschaftsakte 1935–1958 s podtitulem Pronásledování jedné rodiny za hanobení rasy vylíčila světu smutné příběhy jejích příbuzných a zejména osud svého tatínka, toho tichého hrdiny, který se odmítl podvolit nacistickým zákonům a musel za to trpět.

Být členem strany přinášelo prestiž

Sám přitom také býval jedním z nich. Jmenoval se August Landmesser a narodil se roku 1910 v obci Moorrege nedaleko Hamburku na severu Německa. Řady NSDAP rozšířil coby jednadvacetiletý mladík z čistě praktických důvodů – doufal, že si díky členství ve straně dokáže najít a udržet dobrou práci. Podařilo se. Získal dělnické místo v hamburských docích Blohm+Voss a na tři následující roky jeho život ničím nevyčníval nad ty ostatní.

Pak se zamiloval. Jeho vyvolená dívka Irma Ecklerová byla židovského původu, a tak oba brzy pocítili nevraživost nacistů vůči jejich vztahu. Když ji v roce 1935 požádal o ruku, vyhodili ho ze strany. Chystanou svatbu jim záhy zapověděl i zákon. V polovině září toho roku německý Říšský sněm přijal takzvané norimberské zákony, z nichž ten druhý, Zákon na ochranu německé krve a německé cti, jasně zakazoval uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a nepovoloval ani jejich mimomanželský styk.

Hanobení rasy a krve

V nepřátelském prostředí se jim ještě v říjnu téhož roku narodila dcerka Ingrid, avšak důvodů k radosti měli jinak poskrovnu. Neúprosná nacistická mašinérie a nenávist ke všemu židovskému je pronásledovala na každém kroku a ztrpčovala jim život. Rozhořčený Landmesser se proto onoho červnového dne roku 1936 v loděnici rozhodl, že svou pravici k nacistickému pozdravu nezvedne a politiku plné rasové nenávisti tak nepodpoří. 

Odmítl jít s proudem a vzdát se svého přesvědčení. A musel za to pykat. Odmítl jít s proudem a vzdát se svého přesvědčení. A musel za to pykat.

Odmítl jít s proudem a vzdát se svého přesvědčení. A musel za to pykat. FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain

FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain

Když v roce 1937 bylo na cestě druhé dítě, uvědomil si, že v Německu už na ně žádné štěstí nečeká. Vymysleli proto s Irmou plán na útěk ze země nesvobody do Dánska. Nepodařilo se jim to. Na hranicích nacisté rodinu zadrželi, Landmessera obvinili z „hanobení rasy a krve“ a uvěznili.

Zničili celou jeho rodinu

Na svobodu jej propustili v květnu roku 1938, ovšem s výstrahou, že pokud zákon opět poruší, trest bude mnohem tvrdší. A také byl. Landmesser se navzdory nebezpečí odmítl své rodiny vzdát, a tak jej už o měsíc později zatkli znovu. „Udělením trestu obviněnému Landmesserovi soud shledává, že pokud má být udržena čistota německé rasy, takové porušení rasových zákonů musí být přísně potrestáno,“ psaly německé noviny v říjnu toho roku. Na dva a půl roku se mu nedobrovolným domovem stal koncentrační tábor Börgermoor na severozápadě Německa. Svou Irmu už nikdy v životě nespatřil.

Gestapo si přišlo i pro ni. Ve vězení porodila druhou dceru Irene a poté ji převáželi z jednoho koncentračního tábora do druhého. Stopa se rozplynula v nacistickém Centru eutanazie v německém Bernburgu, zřejmě byla zavražděna v únoru roku 1942 v plynové komoře. Dcerky válku přežily, jejich osudy se však rozdělily. Nejprve putovaly do sirotčince, starší Ingrid později směla žít s babičkou z matčiny strany až do její smrti, nakonec stejně jako mladší Irene vyrůstala v pěstounské péči.

Na svou lásku čekal marně

Svou rodinu už Landmesser po propuštění v roce 1941 nenašel. Začal pracovat pro dopravní firmu Püst a stále marně čekal, kdy se svobody dočká i jeho Irma. Místo ní přišel na počátku roku 1944 povolávací rozkaz. Spolu s dalšími odpůrci Hitlerovy politiky a propuštěnými trestanci se stal součástí 999. divize Wehrmachtu. Padl na frontě v Chorvatsku, asi půl roku před pádem hitlerovského Německa. 

Detail nehajlujícího muže ze slavné fotografie, výřez je vylepšený s pomocí AI. Detail nehajlujícího muže ze slavné fotografie, výřez je vylepšený s pomocí AI.

Detail nehajlujícího muže ze slavné fotografie, výřez je vylepšený s pomocí AI. FOTO: Wikimedia Commons / Madelgarius / CC BY-SA 4.0 DEED

FOTO: Wikimedia Commons / Madelgarius / CC BY-SA 4.0 DEED

August i Irma byli oficiálně prohlášeni za mrtvé v roce 1949. A o dva roky později jejich sňatek, jemuž nacisté tak vehementně bránili, soud v Hamburku zpětně uznal za právoplatný. Krátce nato bylo Ingrid přiznáno příjmení Landmesserová, Irene nadále používala příjmení Ecklerová.

Byl to opravdu on?

Zda ona zachmuřená tvář na slavné fotografii doopravdy patří právě Augustu Landmesserovi, není přesto zcela jisté. Jiná rodina tvrdí, že na snímku je ve skutečnosti jejich předek jménem Gustav Wegert. I on pracoval jako dělník u společnosti Blohm+Voss a ke zdvihnutí paže mu bránila jeho křesťanská víra. Na rozdíl od Landmessera se však vyhnul nacistické perzekuci a konce války se dožil, zemřel až v roce 1959. 

Kameny zmizelých, takzvané Stolpersteine, věnované památce Augusta Landmessera a jeho životní lásce Irmě Ecklerové, byly položeny před jejich dům v roce 2018. Kameny zmizelých, takzvané Stolpersteine, věnované památce Augusta Landmessera a jeho životní lásce Irmě Ecklerové, byly položeny před jejich dům v roce 2018.

Kameny zmizelých, takzvané Stolpersteine, věnované památce Augusta Landmessera a jeho životní lásce Irmě Ecklerové, byly položeny před jejich dům v roce 2018. FOTO: Wikimedia Commons / David Machno / CC BY-SA 4.0 DEED

FOTO: Wikimedia Commons / David Machno / CC BY-SA 4.0 DEED

Přečtěte celý článek