Na cestu do přírody nezapomeňte repelent. Klíšťata jsou po zimě znovu aktivní

Časnou jarní aktivitu krevsajícího parazita potvrdila laboratoř Protean, která spravuje web Klíště.cz. „Aktivita klíšťat skutečně začala letos dřív, v laboratoři už nějaká máme jak od lidí, tak ze zvířat. Aktivní začínají být už při teplotě okolo deseti stupňů Celsia,“ potvrdila vedoucí laboratoře Miroslava Burýšková.

Klíštěti obecnému přitom přišla vhod letošní krátká a mírná zima. „Ztráty v zimě byly minimální, k tomu by bývaly zapotřebí dlouhotrvající mrazy,“ přiblížila odbornice.

Český hydrometeorologický ústav vydává pravidelnou předpověď aktivity klíštěte obecného. Před víkendem, v pátek 15. března na většině území platil druhý stupeň aktivity tohoto parazita. Byla tedy sice mírná, ale už ve druhém stupni je potřeba se před klíšťaty aktivně chránit. „Použit repelent, nesedat a nelehat v porostech,“ radí při této výstraze zástupci ústavu.

Je nebezpečnější než obyčejné klíště. Jak snadno poznat pijáka lužního?

Piják, nebo klíště? Parazita lze snadno rozeznat, pro psy představuje riziko

Klíšťatům nevyhovují teplotní extrémy. Nejlépe se jim daří, pokud je teplo a vlhko. Jenže v současné době s dopady klimatické změny a výkyvy počasí je těžké z jarní aktivity předpovídat vývoj po celý rok. „Obecně platí, že klíšťata nesnášejí sucho a vedra, už teplota 30 stupňů je pro ně nepříjemná, vysychají,“ poznamenala Burýšková.

Se změnou klimatu i odborníci často spekulují o tom, zda k nám nezačnou migrovat nové druhy klíšťat ze zemí s teplejším podnebím. Jedním z nich byl i například piják lužní, který se už v Česku zabydlel.

A s tím přicházejí obavy, aby se nezačaly šířit i nové nemoci. Kromě „tradiční“ klíšťové encefalitidy lékaři skloňují názvy jako babezióza, ehrlichióza, tularémie či bartonelóza. Všechny tyto nemoci může klíště na člověka, nebo i třeba psa, přenést. Podle vedoucí laboratoře Protean Miroslavy Burýškové se ale minimálně infekčnost klíšťat zatím nemění. „Je pořád stejná,“ potvrdila.

Prevence proti encefalitidě? Očkování

Výskyt vyjmenovaných nemocí v populaci v letech různě kolísá. Na zákeřnosti jim to ale neubírá. Klíšťovou encefalitidou se ročně nakazí sedm stovek Čechů. „Pět na nemoc zemře a další desítky mají celoživotní následky. Riziko nákazy platí zejména v oblastech položených do 600 metrů nadmořské výšky. Vlivem změny klimatu ovšem i toto číslo postupem času narůstá a není neobvyklé na klíště narazit třeba i na vrcholcích našich nejvyšších hor. Právě v těchto lokalitách mnohdy lidé riziko podcení a nechrání se dostatečně,“ vysvětlil lékař a odborný ředitel EUC Laboratoří László Wenchich.

Velká část klíšťat přenáší pro člověka nakažlivé nemoci. Jaké? 

Až třetina klíšťat přenáší nemoci. Novým nákazám nahrává i změna klimatu

Prevencí proti encefalitidě je očkování, které se na rozdíl od chřipky nemusí každoročně opakovat. Přeočkování se doporučuje každých tři až pět let. Pokud člověk očkování už někdy podstoupil, ale ztratil přehled kdy, je dostupné i vyšetření na hladinu protilátek.

Chovatelé v tomto období nesmí podceňovat ani ochranu domácích mazlíčků. I u psa může nákaza zadělat na velké zdravotní potíže, klíště se ze zvířete navíc může přesunout na člověka. Veterináři proto radí investovat do antiparazitik, třeba ve formě kvalitního obojku.