Na ČT míří žaloba. Kvůli dokumentu, v němž tajně natočili děti s autismem

3 měsíce starý 6

Minulý týden v pondělí měla Česká televize (ČT) odvysílat další díl dokumentárního cyklu Infiltrace s názvem Obchod s nadějí. Díl se zaměřil na spolek, který praktikuje aplikovanou behaviorální terapii na dětech s poruchou autistického spektra.

Dokumentaristky natáčely děti při terapii bez vědomí rodičů, navíc v domově jednoho z nich. Hájí se, že tímto způsobem chtěly prověřit „podivné praktiky péče o děti“.

Po odvysílání upoutávek se ale strhla vlna protestu ze strany rodičů autistických dětí a některých organizací. Skryté pořizování nahrávek svých dětí považují za protiprávní. Podali tak na Českou televizi žalobu a dva návrhy na předběžné opatření.

„Určitě budeme žalovat i tu infiltrátorku. Rozhodně to takto nenecháme, ať už to bude odvysíláno, nebo ne,“ řekl Seznam Zprávám otec jednoho z dětí. Protože se také stalo předmětem natáčení, nepřeje si otec být jmenován.

„Z té ukázky jsme samozřejmě své děti poznali. Bohužel je poznali i naši kamarádi, protože vědí, že do toho centra docházíme,“ vysvětluje otec.

Česká televize se rozhodla díl dokumentu zatím neodvysílat a poslat na další posouzení. Snímek mají posoudit lékaři, psychologové a psychiatři a další experti.

„Téma bereme samozřejmě se vší vážností. I proto jsme se ve chvíli, kdy se po odvysílání upoutávek objevily reakce spolků a organizací, rozhodli pro opětovné posouzení dokumentu,“ napsala tisková mluvčí ČT Karolína Blinková Seznam Zprávám.

Obavy ze zveřejnění

„Uvedená upoutávka pro nás byla naprosto šokující, protože jsme do té doby neměli tušení, že by někdo mohl naše děti natáčet bez našeho souhlasu, a to ještě v soukromém bytě jednoho z nás, to vše za účelem zveřejnění,“ napsali rodiče skrze dopis řediteli ČT přes organizaci Ropodesa, která sdružuje rodiče dětí s autismem.

Rodiče se navíc obávají, že obsah dokumentu se dostane na veřejnost i přesto, že ho televize zatím nevysílala. Jsou totiž přesvědčení, že autorky dokument rozesílají dál. „Česká televize to absolutně nemá pod kontrolou,“ stěžuje si otec.

Jako důkaz má sloužit e-mail, který se k rodičům poškozených dětí dostal a který hodlají použít u soudu. „(…) Máme za to, že se nás určité strany snaží umlčet a chtěli bychom znát názor odborníků. Dokument vám posílám přes Úschovnu a nechávám vám k volnému užití, zvažte sama, komu ho pustit,“ píše se v e-mailu, který je adresovaný Asociaci klinických psychologů České republiky a jeho obsah je podepsán spoluautorkou dokumentu Ivanou Lokajovou.

Podle autorek dokumentu se natáčením snažily zachytit neadekvátní zacházení s dětmi. „Prohřešky se tam kupí a v závěru je to celé obrovský podvrh. V zařízení provozují terapii lidé bez vzdělání, najímaní na ulici, již školí pedagogické pracovníky v metodě, kterou by měla proplácet zdravotní pojišťovna. Rodiče nemocných dětí celý cirkus sponzorují, a to nemalou částkou třiatřicet tisíc korun měsíčně,“ tvrdí Lokajová v tiskové zprávě ČT.

Autorky dokumentu zprvu oslovila matka autistického syna, která měla s ABA terapií zkušenost, praktiky této metody v centru se jí však zdály nestandardní. „Oslovila nás maminka syna s poruchou autistického spektra, že si už dlouho hledá různé terapie, které by mu pomohly. (…) A protože byla ochotna v rámci natáčení otevřeně spolupracovat, dohodli jsme se, že to zkusíme prověřit,“ líčí režisérka Šárka Maixnerová.

Autorky tak nasadily do organizace infiltrátorku Báru, která nejdříve absolvovala výcvik ABA terapie, aby se mohla nechat ve spolku zaměstnat a zjistit, jak funguje.

Rodiny se brání tím, že spolek založily a financují samy, protože nedokázaly sehnat adekvátní terapii. „Když jsme zjistili, že máme děti s tímto postižením, hledali jsme terapie, které by našim dětem pomohly. Na základě rešerší jsme se rozhodli pro aplikovanou behaviorální analýzu,“ vysvětluje jeden z rodičů, co vedlo ke vzniku spolku.

Centrum, do kterého původně docházeli, se však prodalo a hlavní terapeutka věnující se ABA terapii skončila. „Podařilo se nám ji přemluvit, abychom společně založili vlastní centrum, kde se bude o naše děti starat,“ dodává otec. Členy spolku jsou řadoví rodiče, kteří vše platí sami bez příspěvků od státu. Nikdo zvenčí podle něj do centra na terapii nedochází.

ČT začala natáčet dokument Infiltrace v době, kdy do spolku zrovna sháněli lidi, kteří by absolvovali základní kurz, stali se asistenty a pomáhali tak terapeutce pod jejím dohledem. Právě do tohoto školení se zapojila i figurantka z České televize. „Myslíme si, že tam šla cíleně a natáčela úplně od začátku,“ říká otec dítěte s autismem.

Co je to aplikovaná behaviorální analýza?

Vysvětluje lektorka ABA terapie Kateřina Chrapková:

Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) uplatňuje efektivní metody a strategie učení v každodenním životě. Díky ABA lze učit děti či dospělé nové dovednosti, které pomohou zlepšit kvalitu života jim i jejich blízkým. Behaviorální intervence u dětí s poruchou autistického spektra (PAS) se v raném věku zaměřuje na rozvoj klíčových dovedností (rozvoj komunikace, motorických dovedností, vizuální percepce, hry, sociálních dovedností či sebeobsluhy) tak, aby byly zmírněny jádrové symptomy PAS a zvýšeny šance těchto dětí na úspěšné zařazení do běžného života.

Děti v ukázce, kterou televize odvysílala, sice mají rozmazané obličeje, podle rodičů ale nedostatečně. „Ty děti jsou poznatelné a může je i v budoucnu někdo poznat. V ABA terapii jsou navíc různé zásady, jak se k dětem chovat - pokud se to dobře sestříhá, může to být zavádějící,“ vysvětluje otec obavy z natočených záběrů. Zároveň upozorňuje, že pro dítě jsou tyto situace intimní a není vhodné je při terapii natáčet.

Že pro osobu, která ABA terapii nezná, může být tato metoda nestandardní, potvrzuje i lektorka Kateřina Chrapková, která působí při Masarykově univerzitě, na níž se ABA terapie vyučuje od roku 2019.

„Pokud nevíte, jak fungují principy chování a neznáte kontext dané situace/intervence, mohou vám určité metody připadat překvapivé či nepřirozené. Je to stejné, jako kdybyste otevřela dveře do ordinace zubního lékaře v okamžiku, kdy provádí zákrok, o kterém nic nevíte. V takové chvíli můžete těžko posoudit, zda je přístup doktora správný, či nikoli,“ vysvětluje Chrapková Seznam Zprávám.

Kritik Grety jako expert

Vlnu nesouhlasu nevyvolalo pouze skryté natáčení postižených dětí, ale také osoba psychiatra Jaroslava Matýse, který v ukázce z pozice experta komentuje tajně natočené záběry.

Matýs musel předloni rezignovat na svou funkci předsedy dětské sekce České psychiatrické společnosti. A to kvůli dehonestačním výrokům právě vůči dětem s poruchou autistického spektra.

„Jeho nedávné výroky ve vztahu k dětem s poruchami autistického spektra považujeme za významně stigmatizující, dehonestující a zcela neprofesionální,“ vyjádřila se tehdejší tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová k odchodu Matýse.

Matýs poskytl rozhovor o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Nazval ji „nezralým dítětem s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění“.

„Je potom otázkou na tvůrce pořadu, proč byl jako expert zvolen právě MUDr. Matýs. O objektivním a nestranném zpracování pořadu však volba experta rozhodně nevypovídá,“ píše se v předžalobní výzvě, kterou rodiče zaslali České televizi.

Zdroj