Na Islandu hrozí bezprostřední erupce sopky, varují seismologové

2 měsíce starý 10

„Netvrdíme, že máme důkazy, že erupce začala,“ řekla ve středu místním médiím Kristín Jónsdóttirová z islandského meteorologického úřadu. „Ale tohle vypadá přesně jako aktivita, kterou očekáváme před erupcí.“

Víðir Reynisson z civilní obrany ostrova sdělil na odpolední tiskové konferenci, že je „více než pravděpodobné“, že erupce – první v této oblasti od 12. století – začne a může k ní dojít už během několika příštích hodin. Ta může být doprovázena i silnými otřesy půdy o magnitudu šest až šest a půl.

Víðir ale současně upozornil, že „se neodehrává žádná katastrofa a všichni mohou pokračovat ve svém každodenním životě“. Podle něj nehrozí bezprostřední nebezpečí, přesto by se lidé měli vyhnout cestám do oblasti na poloostrově Reykjanes.

Proč by mělo dojít k erupci zrovna na tomhle poloostrově? Tenhle obrázek to řekne snadno... nacházíme se totiž na místě, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky, takže magma může snadno stoupat k povrchu. pic.twitter.com/vn7dNLDPbU

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) March 3, 2021

Během minulého týdne byly na poloostrově zaznamenány tisíce otřesů o síle přes pět stupňů Richterovy stupnice. „Ve středu 24. února 2021 v 11:05 středoevropského času zasáhlo poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu středně silné zemětřesení o magnitudu 5,7 doprovázené sérií několika set až tisíc slabších zemětřesení. Devět z nich mělo magnitudo větší než čtyři a dalších 45 zemětřesení mělo magnitudo vyšší než tři. Hlavní otřes byl velmi silně pocítěn v hlavním městě Islandu, Reykjavíku, podle svědků byl doprovázen zvukovými efekty – silným hučením,“ popsal situaci Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.

Co se bude dít?

Jestliže se magma dostane na povrch, je nepravděpodobné, že by mělo podobu výbuchu lávy a popela vystřelujícího k obloze, uvedl geofyzik Freysteinn Sigmundsson. Vědec očekává spíše pomalejší únik lávy skrze prasklinu na povrchu.

Podle Freysteinna je tedy nepravděpodobné, že by se měl opakovat chaos z roku 2010, kdy šestidenní výbuch jižnější sopky Eyjafjallajökull způsobil obrovské narušení mezinárodní letecké dopravy, které tehdy postihlo až deset milionů cestujících.

„Tahle událost je úplně jiná než Eyjafjallajökull,“ řekl Sigmundsson. „Je velmi nepravděpodobné, že by to narušilo leteckou dopravu,“ řekl. „Pravděpodobně půjde o lávovou erupci s malou výbušnou aktivitou.“

Je nepravděpodobné, že by lávové proudy poblíž hory Keilir dosáhly obydlených oblastí, uvedli odborníci, ale mohly by přerušit leteckou dopravu na a z mezinárodního letiště Keflavík, které leží asi 18 kilometrů od hlavní oblasti seismické činnosti a je v oranžové pohotovosti. Podle modelu by láva neměla ani ohrozit nejbližší osídlené město Gríndavík. 

Existuje také možnost, že by přístup na letiště po silnici mohl být přerušen proudy lávy, což by donutilo úřady vypracovat krizové plány pro odklon letů a cestujících na jiná ostrovní letiště.

Zdroj