„Na jaře začne neklid.“ Nemocnicím docházejí peníze

4 měsíce starý 117

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

S značnou slávou byl počátkem minulého roku zaveden lék Kaftrio, který dokáže rozpouštět hlen v plicích pacientů s cystickou fibrózou a prodloužit tak o roky jejich život. Počátkem letošního roku schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) použití stejného léku pro děti.

Při ohlašování dalších pozitivních případů, jak léčebné možnosti rostou, však už zdravotní pojišťovny tak vstřícně nereagují. Náklady na jednoho pacienta dosahují pěti milionů korun ročně a v pojišťovnách se začaly počítat peníze.

K tomu lékaři z pražských nemocnic pod podmínkou anonymity vyprávějí, že platby pojišťoven nepokryjí náklady na složité transplantace a že by měl potřebné peníze poslat stát.

Proč zdravotnictví najednou nemá zdroje, není snadné pochopit. Podle pojistných plánů chtějí pojišťovny za zdravotní péči letos utratit 425 miliard korun, o 115 miliard, tedy 37 procent, víc než před třemi lety. Dokonce po odečtení inflace jde o navýšení o 20 procent za tři roky, tedy o největší tempo od zavedení pojišťovacího systému.

Přesto místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala potvrzuje jménem kolegů: „Nemocnice jsou v úzkých.“

Připouští, že při navýšení z minulých let si značná část nemocnic vytvořila rezervy. „Letos díky nim zdravotnictví nějak přežije, jak to ale bude příští rok, nikdo neví,“ přibližuje ekonomickou nejistotu.

Potíž je v tom, že historicky vyrostla také inflace. Podle ankety Seznam Zpráv je to nejvíc vidět v cenách energií, u kterých zásadnímu zdražení nezabránil ani fakt, že je pro státní špitály centrálně nakupuje ministerstvo zdravotnictví.

Fakultní nemocnice v Hradci Králové i v Ostravě zaplatí za energie přinejmenším o polovinu víc než loni, pražská VFN připlatí za elektřinu, plyn a vodu šedesát procent, ještě skeptičtější je odhad nemocnice v Motole, která za plyn a elektřinu očekává zdražení o 95 procent. „Nejvýraznější nárůst je u plynu, který zdraží o 150 procent, u elektrické energie to má být asi 80 procent, k nejmenšímu nárůstu dochází u centrálně dodávaného tepla, asi 10–15 procent,“ vypočítává mluvčí krajské Nemocnice České Budějovice Iva Nováková.

Příplatek 50–100 milionů za energie v každé nemocnici je nejvíc vidět, dvouciferným tempem však zdražuje také leccos jiného. Výčet z nemocnice v Motole ukazuje, jak zdražují stravovací dávky pro pacienty, přitom třeba pečivo o polovinu, těstoviny o 70 procent, maso o třicet. To však není všechno. „Úklid, prádlo a praní, likvidace odpadů a podobně přijdou navíc o 44 milionů. Zdraží tím o jedenáct procent,“ uvedla jménem ostravské nemocnice Petra Petlachová. Samotné praní prádla zdražuje v některých špitálech o 30 procent.

Tím výčet nekončí. „U nákladů na léčiva se dá velmi hrubě odhadnout nárůst o 10–20 procent,“ vysvětluje Pavlína Danková za experty z Motola, kteří se jako jedni z mála odvažují předpovídat vývoj u tak nejisté položky, jež závisí na složení pacientů. Příliš se neliší odhad z Hradce Králové.

Paradoxně musí nemocnice šetřit na lidech, protože na mzdy jsou pojišťovny připraveny zaplatit proti loňsku jen o šest procent navíc. Tato úspora se však brzy změní na časovanou nálož. „Na příští rok budou zdravotníci požadovat dvouciferné navýšení,“ obává se místopředseda asociace nemocnic Fiala.

O potížích nemocnic nepochybuje ani místopředseda správní rady největší pojišťovny VZP Miroslav Kalousek (TOP 09): „Asi je to pravda. Zdravotně pojistné plány jsou stejné, jako když se loni schvalovaly, úhradová vyhláška se také nezměnila,“ připouští.

Zdražení dodávek potravin pro nemocnici v Motole

PoložkaZměna od listopadu 2021 do dubna 2022, v procentech
Mouka94
Těstoviny70
Pečivo a chléb50
Hovězí maso30
Vepřové maso38
Drůbež50
Uzeniny20
Zelenina a ovoce 100
Olej50

Zdroj: Fakultní nemocnice Motol

Poznámka: U zeleniny a ovoce jde částečně o sezónní nárůst

Dramatický náboj dodává finančnímu nedostatku ve zdravotnictví právě okolnost, že se už dnes hůře shánějí peníze na drahé pacienty, kteří se často léčí za milionové částky ročně.

„Pro ilustraci je možné uvést nákladná léčiva pro vzácné diagnózy, jako je třeba achondroplázie (trpaslictví, pozn. red.),“ uvedl další člen správní rady VZP a poslanec ANO Kamal Farhan, který také pracoval jako internista. Právě dostupnost té nejdražší péče je podle něho v časech inflace nejvíc ohrožena.

Lékaři i manažeři nemocnic očekávají, že jim mohou pomoci pojišťovny, jež měly koncem února na účtech šedesát miliard. „Údaje o šedesáti miliardách jsou zavádějící,“ zpochybňuje údaje ze stránek ministerstva zdravotnictví předseda Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich, podle kterého mohou pojišťovny počítat jen s třiceti miliardami na takzvaném Základním fondu.

Proto se obává, že se nemýlí odhad opozičního poslance Farhana, podle něhož nezbydou koncem roku na účtech pojišťoven žádné peníze. „Fondově a účetně má pravdu,“ souhlasí předseda Friedrich.

O něco optimističtější výhled nabízí mluvčí VZP Viktorie Plívová. Počítá sice s vyšší útratou za uprchlíky, většinu však pokryje mimořádná vládní podpora ve výši šesti miliard. „Dle aktuálního odhadu bude koncem roku na účtech VZP celkem 19,5 miliardy. To je pokles přes deset miliard proti prosinci 2021,“ vypočítává mluvčí.

Přesto nemůže prozatím pomoci ani VZP. „Je to nějak nasmlouváno a víc nemocnice nedostanou,“ potvrzuje místopředseda Kalousek.

Proto roste tlak na státní pokladnu, jejíž šéf Zbyněk Stanjura (ODS) chtěl ještě nedávno na zdravotnících ušetřit. V uplynulých letech prudce rostly příspěvky za státního pojištěnce až na 1 778 korun v minulém roce. Letos se částka zvýšila dokonce na 1 978 korun, teď však ministr Stanjura navrhl, ať stát platí v druhé polovině roku za pojištěnce 1 578 korun.

Pokud navržený zákon projde Sněmovnou, příspěvek za letošní rok se vrátí na loňskou úroveň. Nemocnice i pojišťovny se zlobí, že resort přijde o slíbených 14 miliard, především však chtějí jasně zodpovědět otázku, kolik bude stát za své pojištěnce platit napřesrok, aby vůbec mohly plánovat. „Konečná výše částky za osobu a měsíc v roce 2023 je dosud předmětem projednávání na úrovni předsedů politických stran a vedení dotčených ministerstev,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, že se o desítkách miliard pro zdravotníky v příštím roce právě rozhoduje.

Předseda asociace nemocnic Fiala očekává těžké časy: „Na jaře začne mezi zdravotníky neklid a na podzim už budou všichni vědět, že je malér,“ předpovídá.

Zdroj