Na pražské bezpečnostní konferenci promluvili Clinton, Pavel či Fiala

před 7 měsíce 58

foto Bývalý americký prezident Bill Clinton hovoří na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná při příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO, 12. března 2024, Pražský hrad.

Praha - Vstup České republiky a dalších zemí do Severoatlantické aliance bylo to nejlepší, co se mohlo stát, řekl bývalý americký prezident Bill Clinton na konferenci připomínající 25 let od vstupu Česka do NATO. Rozšíření bylo podle něj správné. Rozhodnutí o rozšíření bylo dobrou investici a rozumným rizikem, řekl.

Clinton v projevu ocenil českou pomoc Ukrajině, ČR byla podle něj první ze členských zemí NATO, která začala zemi napadené Ruskem pomáhat a nadále v tom pokračuje.

Clinton dnes na Pražském hradě převzal z rukou českého prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Státní vyznamenání dostal za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie - podle Hradu se zasloužil o prosazování demokracie a stability ve střední a východní Evropě svým podílem na rozšíření Severoatlantické aliance o Česko, Polsko a Maďarsko v roce 1999.

Pavel: Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové bylo dotáhnout integraci do NATO 

Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to uvedl prezident Petr Pavel.

Vstup do NATO nebyl před třemi desetiletími samozřejmostí a měl odpůrce v Česku i zahraničí, řekl Pavel. V USA se vedla o tématu zásadní diskuse, ve které byl důležitou postavou prezident Bill Clinton, zdůraznil. Bývalého prezidenta Clintona proto na konferenci pozval jako dobrého přítele České republiky, doplnil. Clinton od Pavla v poledne převzal Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Rozsah ruské agrese na Ukrajině, která začala před dvěma roky, ale i brutalita ruských jednotek, byly podle Pavla pro západní země šokující. "Další rok konfliktu potvrdil, že válka jen tak neskončí. Nenaplnily se smělé naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, okupanty vytlačí. Ukrajina se dostává do defenzivy," konstatoval český prezident. Ukrajinští lidé ale vzdorují přesto, nebo právě proto, že poznali, čeho jsou okupanti schopní, dodal.

Lidé v Česku si podle Pavla již zvykli brát členství v NATO a pocit bezpečí jako dané. "Nebýt spojeneckého závazku, není vyloučené, že bychom čelili my, nebo naši sousedé na východ, stejné zvůli jako dnes Ukrajina," míní. Ukrajinský osud je proto připomínkou, jak klíčové bylo chopit se příležitosti a dotlačit českou integraci do euroatlantických struktur k cíli. "Vstup do NATO nebyl samozřejmostí, odpůrce měl v zahraničí i doma," dodal Pavel. Noví členové NATO podle Pavla přitom již stihli dokázat, že jsou dobrými a spolehlivými partnery.

NATO nicméně bude zárukou bezpečí pouze tehdy, budeme-li všichni ke svým závazkům přistupovat pozorně, dodal Pavel. Ocenil, že ČR patří mezi státy, které berou vážně závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. "Situace bude pravděpodobně žádat, abychom do obrany dávali ještě více," odhadl.

NATO se podle něj musí do budoucna soustředit na vševojskové kapacity tak, aby mohlo zvítězit v konfliktu s rovnocenným soupeřem. Musí si také udržet kvantitativní náskok. V zemích NATO se musí navýšit výroba ve všech segmentech obranného průmyslu, je také nutné zvýšit bojové kapacity jednotlivých armád, míní Pavel. "A důsledně přitom uplatňovat inovace a zkušenosti z ukrajinského bojiště," dodal. Poslední klíčovou věcí je podle něj vnitřní soudržnost NATO.

Fiala: Vedle nákupu 300.000 ks munice pro Ukrajinu je příslib na dalších 200.000

Vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 kusů munice pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Minulý týden předseda vlády uvedl, že se dosud podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300.000 dělostřeleckých granátů.

K české iniciativě nákupu munice ze třetích zemí se zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko, řekl Fiala. "Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice, že dokáže využívat svoje výhody," uvedl premiér.

O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Podle Fialy je Česká republika za podpory spojenců schopná zajistit dodání několika stovek tisíc nábojů v tomto roce.

Fiala dnes doplnil, že Česko za dva roky dodalo na Ukrajinu přes milion kusů velkorážové munice. Iniciativa na sehnání další munice ve třetích zemích je podle Fialy relativně jednoduchým mechanismem, který ale vyžaduje know-how. "Přinese reálné výsledky pro ukrajinskou obranu a dokáže jí zajistit další podporu v období, kdy evropské země zatím nemají dostatek kapacit pro vlastní výrobu," řekl.

Od loňska podle Fialy bohužel nenastal výraznější posun, který by dával naději, že boje na Ukrajině v brzké době skončí. "Mezi pravděpodobnější scénáře naopak patří pokračování vyčerpávající války či stupňování ruské agrese," dodal. Ocenil, že velká většina západních zemí zůstává i po dvou letech od začátku ruské invaze na Ukrajinu odhodlaná a jednotná.

Premiér odmítl názory, že pomoc Ukrajině ničí šance na mír, které vyjadřují například české opoziční strany. Být pasivní by podle něj znamenalo hodit přes palubu své přátele a spojence a čekat, až Rusko přijde k nám. "Znovu a znovu se potvrzuje, a nevidí to jen naivní a zaslepení lidé, že Rusko se nezastaví, ani pokud bychom Ukrajinu obětovali," dodal. Další země jsou v přímém ohrožení, míní. "Rusko v dohledné době nepřestane považovat naši část Evropy za území, na které má podle nějaké zvrácené logiky nárok," uvedl Fiala.

Není proto podle něj možné se dívat stranou. "Už dva roky stojíme v čele zemí, které Ukrajině pomáhají. Děláme to pro Ukrajinu, ale děláme to i pro sebe. Pokud budou imperiální ambice současného ruského režimu pokračovat, brzy by ohrozil i nás," řekl premiér. Proto je třeba zajistit, aby se agrese a porušení mezinárodních dohod, zvlášť v takto zrůdném měřítku, setkaly s jasnou reakcí. "V tomto konfliktu nelze být nestranní. My jsme na správné straně," konstatoval.

Lipavský vyzval na Hradě k pomoci Ukrajině a jednotě Západu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval na konferenci k 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. Uvedl, že v Evropě zuří největší válka za poslední desetiletí. Spojenci ale mají podle něj prostředky, jak ji zastavit. Máme peníze, máme ekonomické kapacity, víme, kdo je oběť a kdo zločinec, řekl Lipavský.

"Volba je jasná – buď budeme pasivně sledovat, jak se svět stává nebezpečným, nebo můžeme jednat, abychom naši svobodu a demokracii uhájili," uvedl ministr. Česká diplomacie bude podle něj stát v první linii pomoci Ukrajiny.

Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války. "Zůstává odhodlaná a sebevědomá. S obrovským nasazením zadržuje mnohem lépe vyzbrojeného protivníka a v minulosti dokázala osvobodit téměř polovinu území, které Rusko obsadilo po začátku agrese v roce 2022. Dokázala změnit poměr sil v Černém moři. Věřím, že letošní rok bude rokem lepších a dobrých zpráv, věřím, že se podaří udržovat jednotu Západu v podpoře Ukrajiny, protože Ukrajina se sama bránit nedokáže," uvedl. Míní, že Ukrajina není jediným a posledním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Česko může být podle Lipavského hrdé na své členství v NATO a na svou roli v podpoře demokracie, svobody a bezpečnosti ve světě. Mělo by podle něj mít na paměti vlastní lekce historie a pracovat nadále na udržení stability a bezpečnosti v regionu i celosvětově.

Rusko se v případě výhry na Ukrajině nezastaví, řekl bývalý šéf NATO Robertson

Pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, nezastaví se tam. Na Ukrajině se bojuje i za nás a NATO musí vyslat do Kremlu jasný vzkaz, že napadené zemi poskytne všechny možné prostředky k tomu, aby se mohla bránit a útočníka vyhnat. Na pražské konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to řekl bývalý generální tajemník NATO George Robertson.

Konference připomíná dnešní 25. výročí vstupu ČR do NATO. Podle Robertsona připojení ČR, Polska a Maďarska v roce 1999 znamenalo novou kapitolu po skončení sovětské konfrontace a studené války. "Ale možná jsme slavili příliš brzy, protože tato kapitola plná nadějí byla příliš krátká a skončila 22. února před dvěma lety, kdy ruské tanky překročily hranice suverénního státu," připomněl začátek invaze na Ukrajinu.

Nová kapitola našich životů se podle Robertsona píše na blátivých polích a v rozbahněných zákopech Donbasu a Krymu. "To, co bude znamenat pro naši budoucnost, se rozhodne dělostřeleckými náboji, drony, raketami a letadly, které posíláme těm, kdo tam bojují," uvedl. Ukrajinci podle něj bojují houževnatě, statečně a vynalézavě. "Brání své životy, zemi, svobodu, ale bojují také za nás," dodal.

Na Ukrajině je toho v sázce hrozně moc, zdůraznil Robertson. "Pokud Rusové na Ukrajině zvítězí, nezastaví se tam," uvedl. Nebudou asi tak zbrklí, aby šli do konfrontace se státy NATO, znásobí ale své úsilí v Moldavsku či Arménii, míní. "Musíme vyslat vzkaz Kremlu, že Ukrajině poskytneme všechny prostředky, které máme, aby se mohla bránit a útočníka vyhnat," dodal.

Vyzdvihl, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevyšel jeho úmysl vnést mezi západní země rozkol. Státy se naopak stmelily a nevyšla ani snaha oddělit USA od zbytku aliance, podotkl. "Každý americký prezident si uvědomuje, jak je NATO pro USA výhodné," míní. Spojené státy jsou v čele nejúspěšnější obranné aliance a mají díky ní 31 automatických spojenců, vysvětlil.

Ať je však v Bílém domě kdokoliv, Evropa nesmí spoléhat na to, že bude o její bezpečnost dbát víc než ona sama. "Budování naší obrany, odolnosti a investice do naší budoucnosti jsou v našem vlastním sobeckém zájmu," zdůraznil Robertson, který byl šéfem NATO v letech 1999 až 2004. Předtím byl byl ministrem obrany Velké Británie. V obou funkcích se výrazně angažoval v procesu východního rozšiřování NATO.

Přečtěte celý článek