Na vyvrtání studny se čeká i dva roky

5 měsíce starý 29

„V kopané studni je už málo vody a na vodovod tady můžeme zapomenout. Takže jsme museli požádat o vrt. Než jsme ale připravili dokumentaci, dostali konečné razítko od vodoprávního úřadu a než měla firma termín, tak to trvalo dva roky,“ popsal Právu čtyřicetiletý Jiří K. z Prahy-západ.

Třicet metrů nestačí

Dříve stačilo pětadvacet třicet metrů, dnes se i v důsledku epizod sucha z posledních let vrtá až do sedmdesátimetrových hloubek.

„Práce je tolik, že nevíme, kam dřív. Nejdéle ze všeho trvá povolení. Musí se úřad urgovat, doplňovat dokumentace, jsou s tím obstrukce,“ potvrdil Právu šéf jedné z realizačních firem.

Už před třemi lety ve větší míře začalo docházet k tomu, že i když vodoprávní úřady mají na vyřízení tříměsíční lhůtu, kvůli vzrůstajícímu počtu žádostí nestíhaly. K přetíženosti úřadů přispívají také odvolání proti zamítavým rozhodnutím. Úřady v některých lokalitách totiž už nechtějí nové vrty povolovat, i s ohledem na masivní novou výstavbu.

Lidem ve starších objektech, kterým už studna nestačí a potřebují hluboký vrt, tak nezbývá než se odvolávat nebo si pomoci tak, že pro účely povolení je vrt označen jako průzkumný.

A když už jsou papíry s razítky v kupě, musí se smířit s tím, že studnařské firmy mají termíny plné i tři čtvrtě roku dopředu.

Náklady až 600 tisíc

„Bude se asi muset vrtat až k sedmdesáti metrům. I s čerpadlem a navedením vody počítáme, že nás to vyjde do 200 tisíc korun,“ dodal pan Jiří. Už nechce bydlet v nájmu, a tak se ženou koupili na hypotéku menší chatu a přestavují ji k trvalému bydlení, ostatně jako většina jejich sousedů v původně chatové osadě.

Vedle chat zde vyrostly i klasické rodinné domy. Do města je ale daleko, a tak jsou místní závislí na studnách, a všichni museli nakonec vrat hlouběji, pokud v domech bydlí trvale.

„Celková cena se u studní většinou pohybuje kolem 100 až 300 tisíc korun. Jen výjimečně překročí 500 až 600 tisíc korun,“ shrnul předseda České asociace hydrogeologů Josef Datel.

„Co se týče úrovně hladiny podzemní vody pod terénem, lze za poslední roky pozorovat její mírný nárůst, o nízké desítky centimetrů. Jinak je hloubka studny individuální podle re­gionu, místní geologie a terénní pozice,“ zdůraznil hydrogeolog Daniel Světlík.

„Uvědomuji si, že předkové spotřebovali mnohem méně vody a vystačili si i s pumpou venku a suchým záchodem, takže ani nepotřebovali vodu na splachování. Jenže kdo by dnes pral na valše, chodil pro vodu ven, koupal se jen v neděli v neckách, vodu ohříval v brutaru a večer se jen otíral žínkou?“ poznamenal pan Jiří.

Než se začne vrtat

Stavbu studny povolují místní vodoprávní orgány na tzv. trojkových obcích. Těch je několik set a každá z nich eviduje budování studen pouze ve svém regionu.
Zájemce musí podat žádost o stavební povolení, která obsahuje základní údaje o stavbě, jejím členění a technickém zařízení, název vodního toku a číselný identifikátor vodního toku dle údajů v evidenci vodních toků a tak dále.
Zároveň je třeba vyplnit žádost o povolení k odběru podzemních vod a potom také vybrat projektanta a stavební firmu.
Součástí povolení studny je také stavební projekt zpracovaný autorizovaným inženýrem a vyjádření hydrogeologa podle vodního zákona.
U složitějších případů bývá potřeba i hydrogeologický dozor během hloubení studny.
Zdroj