Nadúmrtnost během pandemie v Česku je nezpochybnitelná a vysoká. Třicet šest tisíc a přičítá se dál

4 týdny starý 9

Jedny z nejzávažnějších důsledků onemocnění covidem-19 jsou však ty, jež spadají do sféry demografie – tedy přímé ztráty na životech, které si pandemie vyžádala, protože to jsou ztráty, u kterých je předem dáno, že se je nikdy nepodaří nahradit.

Přehled nejen o dopadech, ale i samotném vývoji pandemie je klíčový také pro snahy o její efektivní zvládnutí. Pro krizové řízení a politická rozhodnutí jsou velmi důležité informace také o územních rozdílech dopadů krize. Ukazuje se, že rozdíly mezi zeměmi jsou v nejrůznějších ukazatelích často až propastné.

Dá se říct, že snad kromě obav o připravenost a udržitelnost zdravotního systému byly otázky na šíření nákazy a rizika závažného, nebo dokonce smrtelného průběhu onemocnění jedny z nejčastějších. Ačkoliv u někoho, někdy i pod vlivem nepřesných informací nebo třeba i vlastního mírného průběhu onemocnění, ty největší obavy postupně vzaly za své, enormní nárůst počtu zemřelých, který naše společnost zažila, s námi ještě dlouho zůstane jako memento posledních měsíců. Otázkou však stále zůstává, jak uváděným hodnotám vlastně rozumět a co znamenají.

Nadúmrtnost obecně

Dokud nebyly známy údaje o celkové úrovni úmrtnosti za rok 2020, používal se pro mezinárodní srovnání dopadů pandemie ukazatel počtu úmrtí vykázaných v souvislosti s onemocněním covidem-19 vztažený na počet obyvatel. Například na základě jedné z nejcitovanějších webových stránek mapujících statistiky současné pandemie, Johns Hopkins University, Coronavirus Resource Center, se podle tohoto ukazatele Česko řadilo po dlouhou dobu na čelnou pozici ve světě. Nyní je vyšší hodnota vykazována pro Peru.

V současné době, kdy statistické úřady jednotlivých zemí postupně zveřejňují celkové počty zemřelých za rok 2020, lze využívat pro srovnání mezi zeměmi a regiony tzv. ukazatel nadúmrtnosti (excess mortality). Ten se běžně používá

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Zdroj