„Běžně držíme pohotovosti, ale když se stane mimořádná událost, pomáhá, kdo má ruce a nohy,“ říká policejní psycholožka Lucie Kudrová, která koordinuje středočeské krizové interventy. Jejich tým poskytoval první psychickou pomoc po prosincové střelbě na Filozofické fakultě UK v Praze. Kudrová v rozhovoru popisuje, jak na jejím pracovišti vypadaly první hodiny po útoku, zda měli dostatek interventů a s čím a jak se zasahující tým musel vyrovnávat. „Museli jsme hodně čekat a přirozeně jsme měli potřebu co nejrychleji něco dělat, což v tu chvíli nebylo možné,“ vysvětluje.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Jak vypadá zásah policejních krizových interventů při mimořádné události?
- Podle čeho se rozhodují, komu poskytnou psychickou pomoc nejdříve?
- Měla policie po útoku dostatek krizových interventů?
- Jak přesně vypadá jejich práce a proč nepomohou fráze, že „čas vše zahojí“ a „bude líp“?
Vaši kolegové z týmu krizových interventů poskytovali loni v prosinci pomoc po střelbě na pražské filozofické fakultě. S čím se setkávali?
Situace byla opravdu mimořádná pro všechny, které to nějak zasáhlo, včetně složek integrovaného záchranného systému. Naší rolí bylo poskytnout bezprostřední pomoc zasaženým lidem, zajistit stabilizaci a ošetřit základní potřeby, zjistit, komu všemu, na jakých místech a v jakém rozsahu bude potřeba poskytnout pomoc.
Prvním důležitým úkolem je zmapovat situaci, rychle získat přehled, zajistit rychlou koordinaci a sjednotit postup. Aktuálně máme v týmu krizové intervence Středočeského kraje čtrnáct proškolených policistů, z nich tři psychology. Naše spolupráce byla vyžádána v ranních hodinách následujícího dne, kdy bylo potřeba vyrozumět rodiny pozůstalých po obětech střelby.
Říkáte, že i pro vás a složky IZS to byla mimořádná situace. Jak jste ji prožívala?
Bylo to mimořádné pro všechny, protože událost tohoto typu se u nás ještě nestala. Prvně pociťujete šok a říkáte si, jestli je opravdu možné, že se to děje u nás. Z toho se ale velmi rychle otřepete, protože krizový intervent musí být v pohotovosti a připravený vyjíždět na místa, kde je potřeba zajistit pomoc.
Mimořádné to bylo