NASA našla důkazy hydrotermálních systémů na Marsu. Jako další bude pátrat po známkách života

Nejnovější objevy marsovského vozítka Perseverance naznačují možnou existenci termálních pramenů a gejzírů na rudé planetě – ovšem velice, velice dávnou.

Washington 22:50 30. března 2024

Poslední dobou se stále více skloňuje téma Měsíc. Lander Peregrine americké společnosti Astrobotic vynesený na oběžnou dráhu Země sice k našemu souputníku kvůli závadě v pohonném systému nedoletěl, nedávno však na Měsíc dosedla indická sonda Vikrám, přistály tam i japonský lander SLIM a vůbec první soukromá americká sonda Odysseus.

Rozběhnutý, i když poněkud zpožděný je americký lunární program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc, testuje se loď Starship. Zdá se tedy, že program výzkumu Marsu zůstává v „měsíčním stínu“.

Docela tak to ale není – rudou planetu stále zkoumá rover NASA Curiosity, který má od roku 2012 za sebou neuvěřitelných více než 4000 marsovských dní, a nověji i jeho robotický kolega s příznačným názvem Perseverance čili „Vytrvalost“.

A tu osvědčuje úspěšně už tři roky. Průzkumné vozítko přistálo na východním okraji kráteru Jezero 18. února 2021 a stihlo od té doby odvést pozoruhodnou práci.

Jedním z jeho nejnovějších poznatků je objev síranů hořečnatého a vápenatého. Vznikly prouděním vody puklinami ve vulkanických horninách na dně kráteru, který je odhadem starý 3,8 miliardy let.

Zmíněné minerály v sobě zachycují vodu a zaznamenávají historii svého vzniku. Vědci z univerzity v Cincinnati pod vedením Andyho Czajyho z toho odvozují, že v minulosti na Marsu mohly existovat hydrotermální systémy, termální prameny, a dokonce gejzíry. Výsledky zveřejnili v lednovém čísle časopisu Journal of Geophysical Research.

Hledají se mikroorganismy

V ložiscích zmíněných minerálů zatím Perseverance nenašel žádný definitivní důkaz života – případný objev fosilních mikroorganismů v nich je pod jeho rozlišovací schopnosti.

Czaja však nevylučuje, že by po návratu vzorků z rudé planety na Zemi mohli vědci – za pomoci nejcitlivějších přístrojů, historii vody a klimatu na Marsu, případně i důkazů dávného života, prozkoumat mnohem podrobněji.

Tým, který řídí rover, chce Perseverance nasměrovat do oblasti mimo kráter Jezero. Podle Czajy by tam mohl najít horniny staré nejméně 4 miliardy let.

Třeba stromatolity, které obsahují důkazy o dávných vrstevnatých rohožích bakterií viditelných pouhým okem. Na Zemi se tyto horniny někdy nacházejí v extrémních prostředích, jako jsou například pánve kolem gejzírů.

Voda se dnes na Marsu nachází v ledu na pólech, je uvězněna pod jeho povrchem a stopové množství vodní páry je také v jeho řídké atmosféře. Planetární vědci však předpokládají, že tam kdysi existovala jezera a dlouhodobě tekoucí řeky.

Jak uvedl Andy Czaja, objevy Perseverance jsou podnětem k dalšímu průzkumu. Metou je ovšem důkladná analýza vzorků, které se z rudé planety k vědcům na Zemi dostanou někdy kolem roku 2033.

Miroslav Zimmer, frv