„Nástupnická ideologie“ se dere k moci. Přichází něco nové, ještě revolučnější

1 měsíc starý 13

Když dav v britském Bristolu pokácel sochu obchodníka s otroky a místního mecenáše Edwarda Colstona, bylo jasné, že protestní hnutí, které zachvátilo celý Západ a v menší míře dorazilo i do Česka, vstoupilo do nové fáze.

Prvotní protesty v USA, které reagovaly na smrt černocha George Floyda pod kolenem bílého policisty Dereka Chauvina, byly pochopitelné. Můžeme se donekonečna dohadovat, nakolik je americká policie prolezlá rasismem, nakolik je to způsobeno spíš postojem „Nejdřív střílej a až potom se ptej“, nakolik je americká společnost prostě násilnější. Jisté je, že udušení Floyda byl zločin a způsob udržování pořádku v USA je zralý na hlubokou reformu. To je něco, na čem se shodnou politici zprava doleva.

Podobně rabování, které tyto oprávněné protesty doprovázelo, se dalo pochopit spíš jako oportunistické využití situace než projev politického názoru. Ve chvíli, kdy Colston letěl k zemi, bylo jasné, že nejde o hnutí s omezenými požadavky na reformu policie, ale o něco mnohem většího. Možná až revolučnějšího.

Hnutí nemá úplně jasnou identitu. Může se mu říkat bojovníci za sociální spravedlnost, Black Lives Matter, politická korektnost, dokonce i MeToo. Podle kulturního kritika Wesleyho Yanga žádný z těchto názvů ho plně nevystihuje. Říká mu proto „nástupnická ideologie“. Ta má ambici, podobně jako marxismus, nahradit vládnoucí liberalismus něčím novým.

Celý text Ondřeje Šmigola si můžete přečíst ve speciálním vydání Týdeníku Echo BEST OF 2020, který najdete na stáncích. Můžete si jej objednat také zde.

Foto: Best od Echo

Zdroj