NATO poprvé povede žena, píše Politico. Do užšího výběru se dostaly tři političky

3 měsíce starý 15

V Bruselu začínají jednání o tom, kdo nahradí současného generálního tajemníka Severoatlantické aliance NATO Jense Stoltenberga, jemuž skončí mandát v září 2022. Podle serveru Politico jsou v nejužším výběru tři jména, jedná se o tři ženy. Hlavní favoritkou má být exprezidenta Chorvatska Kolinda Grabarová-Kitarovičová, jejíž jmenování by podle některých zdrojů z NATO mohlo být pro ruského prezidenta Vladimira Putina méně konfliktnější než zvolení exprezidentky Litvy Dalii Grybauskaitėové nebo současné prezidentky Estonska Kersti Kaljulaidové.

Do užšího výběru kandidátů na šéfa NATO se podle serveru Politico nedostal ani jeden muž. Naopak jde o tři političky, které jsou ze zemí bývalého východního bloku. Mandát sice Norovi Jensu Stoltenbergovi skončí až příští rok v září, formální diskuze o jeho nástupci či nástupkyni začaly již nyní. Definitivní výběr konkrétního šéfa NATO by měl padnout příští rok na jaře, případně v létě.

Někteří diplomaté a úředníci se podle serveru Politico domnívají, že je po 72 letech existence Severoatlantické aliance na čase, aby byla do jejího čela vybrána žena. Podle některých odborníků by navíc výběr kandidátky z východní Evropy mohl znamenat významný signál pro Rusko, které řídí autoritativní prezident Vladimir Putin. S jeho režimem mělo v posledních letech a měsících problém hned několik států, naposledy to přitom byla Česká republika, která po odhalení toho, že sklad munice ve Vrběticích měli vyhodit do povětří ruští tajní agenti, vyhostila několik pracovníků ruského velvyslanectví v ČR, kteří v tuzemsku údajně pracovali jako diplomaté.

Hlavní favoritkou na novou šéfku je exprezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová-Kitarovičová, a to především proto, že ve strukturách NATO v minulosti již pracovala právě přímo pro generálního tajemníka, kterému dělala asistentku pro veřejnou diplomacii. Podle Politica může ale v její neprospěch hrát její předvolební kampaň z roku 2019, kdy neobhájila post prezidentky. Kritici jí vyčítali, že se kvůli svému populistickému protikandidátovi Zoranu Milanovićovi „posunula doprava“.

Z ostatních uvažovaných kandidátek má však nejlepší životopis, působila totiž v chorvatské vládě jako ministryně pro Evropu a také ministryně zahraničí, mezi roky 2008 a 2011 byla velvyslankyní Chorvatska v USA. Právě USA jsou navíc významným členem NATO a jejich slovo bude pravděpodobně při výběru nového šéfa rozhodující. „Milovala jsem svou práci v NATO… a pracovní zkušenosti a atmosféru,“ prohlásila letos na jaře na jedné z univerzitních konferencí v Americe Grabarová-Kitarovičová.

Dalšími kandidátkou je také současná prezidentka Estonska Kersti Kaljulaidová, která má také mezinárodní zkušenosti. Mimo jiné zastupovala svou zemi 12 let při Účetním dvoře Evropské unie. V užším výběru je podle Politica také bývalá prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitėová. Někteří pozorovatelé z NATO se však domnívají, že generální tajemník NATO, který by byl z Pobaltí, by mohl ještě více zhoršit dosavadní vztahy s Ruskem. Jak Litva, tak Estonsko, se totiž dlouhodobě tvrdě vymezují proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle Politica se také spekuluje o tom, že by Velká Británie měla zájem prosadit do funkci generální tajemnice NATO svou expremiérku Theresu Mayovou. Zatímco experti poznamenávají, že by si Británie i po brexitu udržela svůj vliv v Evropě, poukazují také na to, že drtivou většinu v NATO mají právě členské státy EU (21 z 30 členských zemí NATO je také součástí EU), a proto je zvolení Theresy Mayové nepravděpodobné.

Zdroj