NATO posílí jednotky rychlé reakce na 300.000 vojáků, řekl Stoltenberg

5 měsíce starý 103

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300.000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40.000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.

Dále čtěte

()

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

číst článek »

Obranná organizace již během jara rozhodla o vzniku čtyř bojových skupin umístěných na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Nyní chce v rámci dlouhodobějších plánů vytvořit jednotky, které budou přímo určené k nasazení v konkrétním regionu, kam budou pravidelně vyrážet ke cvičením.

„Tyhle jednotky budou cvičit spolu s domácími obrannými oddíly. A zvyknou si tak na místní terén, vybavení a naše nové, předem umístěné zásoby (techniky), “ prohlásil dnes Stoltenberg. Tímto způsobem by podle plánů NATO mohly fungovat například německé jednotky v Litvě či britské v Estonsku. Aliance chce do míst jejich nasazení dlouhodobě umístit část vojenské techniky, aby předešla zbytečně zdlouhavým přesunům.

Prezidenti a premiéři by na summitu měli podpořit vytvoření těchto jednotek, jejich konkrétní podobu budou jednotlivé země dolaďovat později. Podle Stoltenberga by se měly bojové skupiny, kterých má nyní aliance se zmíněným novým kvartetem celkem osm, postupně rozšířit až do velikosti brigády čítající až kolem pěti tisíc vojáků.

Šéf NATO podotkl, že k naplnění těchto plánů je potřeba vyšších výdajů na obranu. Zatímco dříve to bylo hlavní téma rozdělující Spojené státy a evropské země, které odmítaly přidávat peníze armádám, od začátku války na Ukrajině se k tomu již řada z nich přihlásila. Několik států včetně Česka by na summitu mělo znovu potvrdit záměr dosáhnout do roku 2024 dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

Dále čtěte

(Týdeník FORUM)

Nový Týdeník FORUM vypráví příběh „za všechny prachy“

číst článek »

„Dvě procenta již přestávají být stropem a jsou stále více považována za základ,“ prohlásil dnes Stoltenberg. Podle dnes zveřejněných údajů letos na tento podíl HDP tvořený obrannými výdaji dosáhne devět zemí, za dva roky pak 19 z celkových 30.

Alianční lídři se podle Stoltenberga na summitu shodnou také na balíku dlouhodobé pomoci Kyjevu. Ten má přispět k modernizaci ukrajinských ozbrojených sil, které by se mohly zbavit zastaralého vybavení ze sovětské éry.

Zdroj