Návrat do pravěku? V Česku bují výměnný obchod

1 měsíc starý 18

V Česku se čile rozvíjí alternativní trh, takzvaný swap, čili výměnný obchod alias barter. Jsou do něj zapojené hlavně ekologicky zaměřené ženy, kterým není lhostejné, kam se planeta neustálým roztáčením výroby řítí, a snaží se o udržitelný ekonomický růst.

„Swap využívám pravidelně zhruba dva roky. Vyměňuji na něm například oblečení po synovi, když povyroste, za jiné, větší. Uspokojuje mě, když věc, kterou již nepotřebujeme, najde nový užitek, a navíc mě baví poznávat nové lidi,“ popisuje Věra Ozogánová, proč v průměru dvakrát do měsíce vymění nějakou starší či nepoužívanou věc za jinou.

Vedle oblečení na syna mění například kosmetiku, kterou dostane ve větším množství na Vánoce a není ji schopna spotřebovat či je na ni alergická, nebo třeba funkční mixér, jenž by zbytečně zabíral místo na lince, když se na něm jako dárek objeví nový robot. Zajímavá kniha o Jizerský horách, poblíž kterých žije, nebo třeba upečený chléb a domácí marmeláda s vínem, kterou za to výměnou dostane, u ní své uplatnění naopak najde.

Co je swap

Směnný obchod, kdy si dva partneři na základě dohody vymění zboží či služby bez použití peněz. Slovo swap znamená v angličtině výměnu.

„Mlynář potřeboval opravit boty, tak šel k ševci, donesl mu mouku a on mu spravil boty. Výměnný obchod fungoval dříve běžně i jako sousedská výpomoc. Dnes žijeme v konzumním světě plném zbytečného odpadu. Ale můžeme tomu pomoci právě tím, že dříve, než vyrazíme do obchodu, zkusíme se s někým domluvit na výměně,“ představuje svou filozofii například Swap Služby Praha.

„Velkou radost mi udělalo, když jsem čajový servis po babičce vyměnila za dřevěnou kuličkovou dráhu pro syna. A zapojuji do toho občas i práci, kdy například staré povlečení, z kterého ušiji potahy na historický mobiliář, vyměním za volňásky na hrad,“ říká Ozogánová, která je od listopadu novou kastelánkou Grabštejna, gotického hradu ze 13. století.

Podobně jako Ozogánová nacházejí radost ve výměnném obchodu desítky, možná i stovky tisíc dalších žen, ale i mužů.

Například v Praze se do největší veřejné skupiny Swap Prague fungující čtyři roky zapojilo přes 21 tisíc uživatelů, jejichž počet se za poslední týden rozrostl o více než 350 nových členů (neplést se SWAP Prague, kde funguje 4,2 tisíce uživatelů).

Vlastní swapy však mají i jednotlivé pražské části, dále existuje pražský swap specializovaný na výměnu knih, pokojových rostlin, akvarijních rybek či služeb, kde se například upečený dort směnuje za kadeřnické služby nebo namalovaný portrét za manikúru či práci hodinového manžela v podobě připevněné poličky či lustru.

Existují však i jednorázové barterové akce, jako je vánoční swap či swap žen z Prahy 6, které si vyměňují v klubovně hromadně oblečení a věci z domácnosti.

„Na konci října 2019 jsme založili skupinu Holky z Prahy 6 a na základě příspěvků a diskuzí mne napadlo založit swapy. Začali jsme na konci června a v době prázdnin tam přišlo přibližně dvacet návštěvníků. Mimo prázdniny se na tříhodinové akci vyměnilo přes 50 návštěvníků. Teď jsou prostory uzavřené a žádnou další výměnu organizovat nemůžeme,“ říká Karolína Kankrlíková.

Vlastní směnné trhy provozují ovšem všechna větší města. Například stotisícový Liberec eviduje na svých swapových či sousedských skupinách přes 10 tisíc účastníků čili desetinu obyvatel, podobný podíl lidí zapojených do barteru však zaznamenává i mnohem menší Chrastava s 6 300 obyvatel. Aktuálně jich má na místním swapu zaregistrováno přes 700.

Neplatí však pravidlo, že jeden uživatel musí být zaregistrován jen na jednom swapu, ale může být zapojen do dalších měst, kde si může věci osobně vyzvednout.

Ačkoliv existují i celonárodní swapy, kde si lidé zboží posílají poštou, základem je právě osobní kontakt, kde se lidé znají na doporučení a sdílejí podobné hodnoty.

„O swapu jsem se dozvěděla od své kamarádky zhruba před půl rokem. Nevyužívám ho pravidelně, ale když jsem ve štěkatlonu (triatlon se psem, pozn. red.) vyhrála třeba vodítka, obojky a ledvinku, které už mám a nepotřebuji je, tak jsem je vyměnila za luxusní těstoviny, zelí, novou čepici či věci na úklid, které se mi hodí. Je to fajn,“ říká Šárka Stanovská, která je registrována v libereckém i chrastavském swapu.

Právě sdílení společných hodnot je hlavně pro zakladatele barterů, kteří určují pravidla skupiny, klíčové. Jak se však počet účastníků alternativního trhu zvyšuje, je těžké původní cíle o tom, že se například nebudou kupovat nové věci kvůli výhodné směně za něco staršího, ale hodnotného, zcela dodržet. I proto vzniká na jednom místě několik individuálních skupin.

Své o tom ví i kastelánka Ozogánová, která stála u zrodu dnes největšího libereckého barteru Swap Liberec, který čítá přes šest tisíc uživatelů (neplést s trhy SWAP Liberec ani Swap Liberec bez pravidel, ani Swap Liberec a okolí).

Dnes největší liberecký výměnný trh měl na svém začátku asi 30 členek, které se znaly z dětských hřišť, kam chodily se svými dětmi. Během měsíce jich měl už přes 500 a od té doby bylo při stále rostoucím počtu alternativních trhovců těžké původní zásady uhlídat.

„Po čase bylo zřejmé, že někteří lidé jsou kvůli výhodné směně ochotni nakoupit novou věc, nebo dokonce nabízejí výměnou peníze anebo hledají peněžně co nejhodnotnější věc výměnou za nepoměrně menší věc. A už to nebylo vždy tak bezprostřední a přátelské a pro mne za hranou. Proto jsem zhruba po půl roce z původní skupiny odešla, ačkoliv vždy, když se obě strany nakonec dohodnou a stojí jim to za to, tak je vše v pořádku,“ uznává kastelánka.

Dnes je ve zcela uzavřené skupině, jež je i skryta na Facebooku a čítá zhruba 200 členů, kteří se navzájem velmi dobře znají a tvoří uzavřený barterový trh. Další případný růst skupiny daný doporučením a ověřením je tímto postupem velmi pozvolný.

Ačkoliv tak barterový obchod v Česku čile otevřeně i skrytě kyne, návrat do doby kamenné, kdy si lidé měnili pazourky za kůže a peníze nikdo neznal, se rozhodně nečeká, ani kdyby přišla větší krize.

„Lokální výměnné bazary či trhy měnu samozřejmě nenahradí. Barterový obchod má oproti používání peněz zásadní nevýhody, že ho už mnoho století lidé nepoužívají jako dominantní formu směny. I nyní to zůstane jen velmi okrajovou záležitostí a je to spíše ‚kulturní kratochvíle‘,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Pravidla a doporučení ke swapům

Pravidla swapů - pravidla určuje ten, kdo swap vyhlašuje:

Obecná pravidla

- Nabízená věc se nikdy nemění za peníze.

- Nabízejí se čisté věci bez vad, v případě vady se na ni musí upozornit.

- Ve swapu se nabízejí věci, které udělají druhým radost. Neslouží jako popelnice pro nepoužité harampádí.

Konkrétní pravidla:

- Skupina například vyhlásí, že se nesmí nabízet spodní prádlo či léky anebo zvířata, kde má mnoho zakladatelů strach, do jakých rukou by bez bližších znalostí protistrany zvíře přišlo.

- Lidé si mají věci předávat v místě bydliště, aby zároveň vytvářeli silnou místní komunitu.

- Po předání věcí musí člověk svou nabídku smazat.

Doporučení k barterovému obchodu:

- Napište okruhy toho, co byste chtěli směnou získat, jinak je pro ostatní velmi těžké se naslepo trefit do vašeho vkusu.

- Než uzavřete barter, snažte se nového „trhovce“ poznat například tím, že si s ním vyměníte několik zpráv.

- Neudávejte svou adresu a pro předání zboží se scházejte s novými lidmi na veřejném místě.

- Počítejte s tím, že ne každá směna se musí povést. Někdy se stane, že přijedete na místo a druhá strana na to zapomene. Alespoň víte, že s takovým člověkem už příště měnit nebudete. Podle uživatelů swapů se to však neděje příliš často.

Zdroj