NCOZ řeší případy poškozování životního prostředí při likvidaci odpadů

5 měsíce starý 143

foto Ilustrační foto - Národní centrála proti organizovanému zločinu - znak.

Praha - Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni řešila případy firem, jejichž trestná činnost systematicky poškozuje životní prostředí. Kriminalita se týká likvidace odpadů. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes centrála zveřejnila. Letos bude podle ní tento trend dále posilovat.

"Existuje jednoznačná souvislost mezi zvyšujícím se tlakem na ekologické chování členských zemí EU a jejích občanů a motivací porušovat zákonné normy regulující nakládání s odpady," uvedla centrála.

"Důvodem je, že důkladnější a kvalitnější likvidace jakýchkoli odpadů vyžaduje více energie, jejíž ceny navíc napříč EU setrvale rostou. Rostoucí ceny za likvidaci tak nabízejí dlouhodobě rostoucí míru kriminálních zisků spojených s nedokonalou, případně pouze předstíranou likvidací těchto odpadů," stojí ve zprávě NCOZ.

Podle centrály naznačují i závěry Europolu, že nárůst míry organizované ekologické kriminality je jednou z hlavních budoucích kriminálních hrozeb v Evropě.

NCOZ upozornila na specifika České republiky, kde stále existují staré ekologické zátěže, k jejichž likvidaci se zavázal stát, aby v 90. letech urychlil ekonomickou transformaci země. "Je pravděpodobné, že organizovaná ekologická kriminalita je dlouhodobě propojena i s trestnou činností při získávání veřejných zakázek," uzavřela.

Podíl trestných činů v kyberprostoru loni opět vzrostl, přibylo hackingu

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni evidovala 9518 trestných činů v kyberprostoru, což je o 1445 více než předloni. O třetinu stouply případy hackingu. Více než polovina zaznamenaných trestných činů ve virtuálním prostředí se týkala podvodů. NCOZ to napsala ve své výroční zprávě.

Hacking - což je zejména neoprávněný přístup k počítačovému systému - zaznamenala centrála v 1702 případech. "Podíl této formy trestné činnosti páchané v kyberprostoru setrvale roste a v roce 2021 se zvýšil na celkových téměř 18 procent," upozornila.

S hackingem souvisí i nárůst takzvaných útoků ransomware - škodlivého programu, který zasahuje do počítačového systému a šifruje v něm zapsaná data. Pachatel pak požaduje po oběti výkupné za obnovení přístupu do systému a k zašifrovaným datům.

"Novým trendem v tomto směru jsou další techniky nátlaku na oběť, po které je požadováno uhrazení výkupného. (...) Další eskalací může být výhrůžka pachatele, který poškozené společnosti sdělí, že hodlá citlivá data nabídnout konkurenčním společnostem či je zveřejnit volně na internetu, pokud ve stanovené lhůtě nebudou finanční prostředky ve formě výkupného uhrazeny," uvedla centrála.

Výkupné pachatel obvykle požaduje ve virtuální měně, což zvyšuje jeho anonymitu a ztěžuje odhalení policií. V poslední době se hackeři podle centrály zaměřují na velké soukromé společnosti či státní subjekty a žádají výkupné v řádech milionů korun. Cílí i na nemocnice či strategické státní podniky.

Zdroj