Nechat letní čas napořád by bylo tragické, míní vědkyně Illnerová. V zimě by svítalo až v devět

2 měsíce starý 49

Evropští politici se nedohodli na tom, kterým časem by se chtěli řídit po ukončení každoročního střídání standardního a letního času, a tak bude střídání pokračovat. Z někdejšího průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že si více lidí přeje mít celý rok letní čas, než kolik jich chce mít celoroční standardní čas, ale zároveň že tento postoj nesdílí většina populace.

Fyzioložka a bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která se zabývá vlivem světla a vnímání času na lidský organismus, před celoročním ponecháním letního času v rozhovoru pro Českou televizi varovala.

Za problém považuje pozdní rozednívání zejména v zimních měsících. „Kdybychom měli letní čas a vstávali v 8 hodin, tak bychom měli stále tmu. Teprve v 9 hodin by začalo svítat,“ poukázala. Ranní světlo je podle ní dobré proto, že napravuje tendenci většiny lidí zpožďovat se. „Většina lidí má spíše sklony být jako sovy, tendenci se zpožďovat. Proto je standardní čas dobrý, že nás drží v nějakých mezích. Abychom přešli na letní čas, to by bylo naprosto tragické. Potřebujeme ranní světlo po celý rok,“ míní. Zejména v Česku by podle ní byla dokonce škoda standardní čas opustit i proto, že země je geograficky umístěna tak, že je slunce v poledne skutečně v zenitu.

Rozhodnutí, které schválil Evropský parlament, mělo střídání času v Unii letos skončit, ale předpokládalo, že se státy shodnou na jednotném nastavení času v EU do budoucna, což se nestalo. Podle nařízení, které se dostalo na pondělní program jednání vlády, by v důsledku mělo střídání pokračovat nejméně do roku 2026.

Vědci v minulosti již popsali, že posuny působí některým lidem zdravotní komplikace. Podle Heleny Illnerové se to stává hlavně na jaře, kdy začíná letní čas a „mizí“ jedna hodina. „Vzniká to z toho, že nějakou dobu po změně času spíme kratší dobu. Po změně času na jaře, kdy si musíme hodinky předběhnout, jsme nastaveni tak, že jdeme spát, jak jsme chodívali, ale musíme o hodinu dřív vstávat,“ ozřejmila. Ujistila však, že u většiny lidí se nepohodlí během tří až čtyř dnů srovná.

Těm, kterým trvá déle zvyknout si na nový čas, fyzioložka doporučila, aby se začali na změnu připravovat s předstihem. „Mohou k tomu přistupovat tak, že tři, čtyři, pět dní před střídáním začnou chodit (…) spát o deset minut dřív,“ poradila.

Věří, že k již schválenému zrušení každoročních posunů nakonec dojde, připustila však, že teď se musí politici zabývat jinými problémy. „Teď se čeká, až to zase začne být důležité. Mezi tím je plno jiných důležitějších věcí, že na to lidé pomalu zapomněli,“ poznamenala.

Zdroj