před 3 týdny
46
Před dvaceti lety se otřásla země u indonéského ostrova Sumatra. Zemětřesení o síle 9,15 stupně Richterovy škály vyvolalo mohutné vlny tsunami, které zpustošily pobřeží 14 asijských a východoafrických zemí. Mezi nejpostiženější země patřily Indonésie a Srí Lanka.
ČTĚTE TAKÉ: Mezi nejbrutálnějšími vánočními zločiny jsou vraždící „Santové“, zabitý andílek i osudný dárek
Na tropickém a turisty oblíbeném Cejlonu příroda zapříčinila i nejtragičtější železniční katastrofu v dějinách lidstva. Vlak nesoucí jméno Královna moře vyrazil před sedmou hodinou ráno ze srílanského Colomba a směřoval na jih země do Galle.
Velká část tratě vede po západním pobřeží ostrova a místy ji od moře dělí jen stovky metrů. V ranním vlaku se 26. prosince 2004 tísnilo kolem 1700 lidí. Podle odhadů policie bylo prodáno 1500 jízdenek a zhruba 200 lidí jelo bez koupeného lístku.
Během horkého dne tak seděli v přecpaných vagonech nebo se dokonce nacházeli zvenčí vozů. Dvě hodiny po odjezdu z Colomba vlak zastavil ve vesnici Peraliya kvůli vyhlášenému poplachu.
Jeden z mála přeživších
Obyvatelé vesnice se vydali k vlaku v domnění, že je ochrání před velkou vodou. Průvodčí vlaku Wanigaratne Karunatilleke viděl, jak lidé šplhají na jednotlivé vagony, vzpomínal pro list San Diego Union-Tribune.
První vlna přišla zhruba kolem půl desáté a zalila některé vozy vodou. Karunatilleke při tragédii pomohl dvě malým dětem, které viděl plavat ve vodě k vlaku. Vyhrnul si kalhoty a pomohl jim vylézt na vlak.
Jenže za několik minut se přihnala mnohem větší a mohutnější druhá vlna. Smetla vše, co jí stálo v cestě. Vytrhávala stromy, devastovala stojící domy a vlak proměnila v tuny železného šrotu. Podle odhadů vlna dosáhla až do výšky 9 metrů.
„Nastoupil jsem do kupé druhé třídy a zavřel okna. Vagon se následně oddělil od vlaku a začal plout jako loď, dokud se nezastavil,“ popsal průvodčí Karunatilleke, který i deset let od nehody, v roce 2014, vyčítal, že neudělal víc. „Měli jsme asi 15 minut na přesun cestujících do bezpečí. Mohl jsem to udělat. Měli jsme čas, ale ne znalosti,“ dodal v rozhovoru pro AFP k příležitosti deseti let od tragédie.
Některé skončily stovky metrů od železniční trati. V jednom z nich se nacházel i Karunatilleke. Měl ale štěstí, protože jeho vagón rozpůlil a voda ho unášela dál. Jeho torzo se zastavilo až na mělčině.
„Vrátil jsem se a viděl jsem, že vlak zbořil můj dům. Všude kolem jsem viděl mrtvá těla a všechno bylo zaplavené,“ uvedl pro agenturu AP Lionel Veerartna, jak vypadalo místo tragédie.
Průvodčí Královny moře Wanigaratne Karunatilleke byl jedním z mála přeživších této tragédie. Jen několik lidí vyvázlo živých, mezi 10 a 20, uváděli zasahující lékaři po neštěstí pro britský deník The Guardian. Ve vesnici Peraliya zahynulo devadesát procent jejích obyvatel.
„Nepovažují mě za hrdinu, alespoň doufám, že ne. Ale mnozí si mě váží za to, že jsem byl průvodčím tsunami vlaku,“ prohlásil muž, který na trase z Colomba do Galle pracoval od roku 1985.
Lokomotiva i průvodčí se vrátili na koleje
Nepřestal ani po tragédii. V dalších letech se ke své práci vrátil a pokračoval ve štípání jízdenek. Tragickou událost v Peraliye tak měl pravidelně na očích. „Pokaždé, když projíždím kolem, vzpomenu si, co se stalo,“ vzpomínal Karunatilleke.
Čtyři roky po masivním tsunami se podařilo znovu uvést do provozu samotnou lokomotivu a dva poškozené vagóny. Nátěr vlaku nese symbol vlny a každý rok se lokomotiva vydává na jízdu, aby připomněla 1700 obětí jednoho z největších železničních neštěstí na světě.
Ničivá tsunami usmrtila 35 tisíc lidí na Srí Lance, v celé Asii pak pohřbila přes 226 tisíc lidí. Mezi nimi bylo i devět tisíc turistů ze zahraničí včetně osmi Čechů.
VIDEO: Ten skřítek jen krmil soby. Malý chlapec slovně odzbrojil policistu, video je hitem internetu
