Nejsušší jaro za poslední roky. Šetřete vodou a méně sekejte, prosí odborníci

3 měsíce starý 70

Vědci proto již nyní poukazují na to, že v půdě chybí vláha. Zaznamenali rovněž klesající průtoky vody v řekách a celkově výrazně nižší zásoby vody, než v tomto ročním období bývá obvyklé. „Můžeme říct, že jde o nejsušší jaro za dlouhou dobu,“ uvedl hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze.

Těžební stroje v při dobývání uhlí

Velký návrat uhlí. Jeho ceny v Česku rostou, ušetřit lze právě teď

Vláha chybí především ve středních a nižších polohách, kde v zimě chyběl sníh, jenž obvykle krajinu zásobuje vodou. „Navíc prší jen velmi málo, v některých lokalitách téměř vůbec,“ podotkl Vizina. Připomněl rovněž, že dlouhodobé suché období Česko postihlo již v letech 2015 až 2019. „Pokud nebudou bohaté srážky, tak můžeme říci, že i nyní máme ‚našlápnuto‘ k obdobné situaci a voda bude v krajině opět chybět,“ prohlásil hydrolog.

Podle aktuální mapy systému monitorování sucha HAMR je nyní mimořádné sucho zejména na jihu i severu Moravy a v pásu táhnoucím se od Prahy směrem na sever. Normální vláhu odborníci zaznamenali pouze v části Jihočeského a Pardubického kraje a v okolí Jeseníku.

Jizva v krajině

Voda v krajině chybí nejen kvůli nedostatku srážek, ale i proto, že se ani v případě dešťů nedokáže udržet v krajině a stéká rychle vodními toky do zemí ležících níže po proudu. Navíc minulé generace řadu řek a potoků uměle narovnaly, což odtok ještě více zrychlilo.

„Délka hlavních toků v Čechách se od roku 1800 zkrátila z 12 500 kilometrů na 7900 kilometrů,“ řekl Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody. Kupříkladu Labe je tak podle něj nyní o 52 kilometrů kratší. Kromě toho zmizely čtyři pětiny všech českých mokřadů.

Ochránci přírody se proto snaží některým tokům opět vrátit přírodní podobu, roztáhnout je do meandrů a odstranit beton, do něhož byly zality. Loni tak pomohli při revitalizaci mokřadu u Hořiněvsi poblíž Hradce Králové či vytvoření tůní v Krejdách u Žďáru nad Sázavou, letos plánují obnovu tůní a mokřadů pod Blaníkem.

Rybí přechody umožňují pstruhům, parmám či jeseterům překonat migrační bariéry na českých a moravských řekách.

Ryby na suchu? Na říční přechody pro pstruhy či parmy v Česku scházejí peníze

Kromě toho by měl projít revitalizací Černý potok na hřebenech Krušných hor. Nyní měří asi 700 metrů, jeho tok by se měl nově o dalších 200 metrů prodloužit, kromě toho zde vznikne několik nových tůní a mokřadů. „Vytvoříme tak nejen jedinečné prostředí pro život různých živočichů, ale také zachytíme velké množství vody,“ pochvaluje se Stýblo.

K lepšímu udržení vody v krajině podle Viziny mohou přispět sami její obyvatelé. „Měli by tlačit na to, aby se zdroje půdy a vody už dále nedevastovaly,“ konstatoval. „Pomoci tomu, aby se krajina pro vodu stala propustnější, může každý. Stačí začít od malých kroků,“ tvrdí.

Pro začátek může pomoci nesekat celé zahrady, ale ponechat alespoň část trávy „divočině“. Cestou k udržení vody v zemi je i častější kompostování, nepoužívání herbicidů nebo zalévání srážkovou a nikoli pitnou vodou.

Přispět k úsporám vody mohou i obyvatelé měst. Kupříkladu k umytí stejného množství nádobí, k jehož ručnímu mytí je potřeba 88 litrů vody, v případě použití myčky podle nových průzkumů stačí pouhých 9,5 litru vody.

Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody

Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody

Snahy o zadržení vody v krajině označuje za jednu ze svých priorit také ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). „Připravili jsme řadu dotačních programů v oblasti zemědělství a vodního i lesního hospodářství, které pomáhají zabezpečit dostatečné vodní zdroje a posilují zadržení vody v krajině,“ uvedl.

Rovněž ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) prohlásila, že se její úřad zaměří na zlepšení hospodaření s vodou včetně srážkové, odpadní i šedé. „Určitě to bude v této nelehké době finančně náročné, ale musíme pro podporu takových opatření udělat maximum,“ tvrdí Hubáčková.

Zdroj