Nelze obcházet sněmovnu přes hejtmany, řekl Ústavní soud. Nouzový stav ale nezrušil

2 měsíce starý 8

Nelze obcházet sněmovnu přes hejtmany, řekl Ústavní soud. Nouzový stav ale nezrušil

Menšinový kabinet ANO a ČSSD v únoru nezískal souhlas sněmovny k prodloužení nouzového stav kvůli pandemii koronaviru. Původní nouzový stav tak skončil, bezprostředně však na něj navázal nový, který vláda vyhlásila na žádost hejtmanů, a to původně na 14 dní. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) považovali postup vlády za souladný s ústavou, podle hejtmanů by konec nouzového stavu zkomplikoval či znemožnil boj s pandemií.

Za protiústavní označili postup vlády mnozí ústavní právníci. Argumentovali tím, že bezprostředním vyhlášením dalšího nouzového stavu vláda obešla vůli sněmovny. Na ÚS se obrátilo 35 senátorů. Soud ale s odkazem na svá starší rozhodnutí uvedl, že samotné vyhlášení nouzového stavu je primárně "aktem vládnutí" politické povahy a podléhá kontrole sněmovny, nikoliv justice. Proto senátorský podnět odmítl.

Součástí usnesení je však takzvané obiter dictum, tedy vyjádření nad rámec základního odůvodnění. Soud konstatoval, že podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může vláda vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů a lze jej prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny. Jiný postup při prodloužení nouzového stavu není možný.

"Nezmění-li se skutečnosti, na základě kterých byl vyhlášen nouzový stav, nelze 'nově' vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy 'povolený' nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila," stojí v usnesení ÚS.

Krizový zákon dává hejtmanům možnost požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu, pokud nelze vzniklé ohrožení odvrátit v rámci stavu nebezpečí. Podle ÚS to však není výjimka ve vztahu k prodlužování nouzového stavu sněmovnou. Žádosti hejtmanů musí nutně předcházet vyhlášení stavu nebezpečí, teprve pak, na základě vyhodnocení situace, by se mohli obracet na vládu. Navíc jde podle ÚS o "pouhou žádost" kterou není vláda vázaná.

Zdroj