Němcov, Litviněnko, Politkovská... Seznam Putinových obětí je dlouhý

před 2 měsíce 74

Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února, nebyl prvním významným ruským opozičníkem, který náhle zemřel. Naposledy se tak stalo minulý rok v srpnu, kdy při nehodě letadla zahynul Jevgenij Prigožin. Podívejte se ale na další známé Putinovy odpůrce, kteří pocítili hněv Kremlu.

Anna Politkovská, novinářka, která kritizovala politiku Kremlu v Čečensku, byla zavražděna v říjnu 2006. Případ Politkovské vyvolal celosvětovou pozornost a na Západě byl označován za důkaz nátlaku, jemuž jsou v Rusku vystaveni kritici kremelské politiky. Skandál navíc vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované kvůli nedostatku důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Tři další pachatelé dostali vysoké tresty vězení. Za organizátora vraždy byl kromě Gajtukajeva označen bývalý policista Sergej Chadžikurbanov, který dostal 20 let.

Na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel v listopadu 2006 bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina. Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Látku mu přimíchali do čaje na schůzce, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. Podle britského soudce vraždu "pravděpodobně schválil" ruský prezident Putin.

Bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov byl zastřelen v centru Moskvy v únoru 2015. Týden po vraždě byla zatčena pětice podezřelých Čečenců. V červenci 2017 byl Zaur Dadajev, bývalý příslušník speciálního čečenského bezpečnostního praporu Sever, odsouzen k dvaceti letům odnětí svobody. Čtveřice spolupachatelů byla odsouzena k trestům od 11 do 19 let. Podle Němcovovy dcery Žanny se po objednavateli vraždy pátrá pouze "na oko", protože stopa vede ke spolupracovníkům čečenského vládce Ramzana Kadyrova.

V březnu 2018 byl v Salisbury na jihu Británie otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. V kritickém stavu byli hospitalizováni. Podle představitelů Británie a EU byli otráveni nervově paralytickým jedem A234 ze skupiny látek na Západě označovaných jako novičok. Z nemocnice byli v dubnu a květnu 2018 propuštěni. Londýn zodpovědnost za tuto otravu připisuje Rusku, Moskva to odmítá.

Britští vyšetřovatelé uvádějí, že shromáždili dostatek důkazů, aby mohli z útoku obvinit dva ruské občany, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí včetně Česka více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně.

V roce 2021 česká vláda oznámila, že byli Miškin a Čepiga v roce 2014 zapojeni do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, při kterých zahynuli dva čeští občané. V září 2021 britská policie v případu pokusu o otravu Skripalových obvinila třetího ruského občana Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.

Ruský soud loni v dubnu poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, bývalého koordinátora opozičního hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, kterého shledal vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Kara-Murza, který kritizoval i ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby v dubnu 2022 na základě obvinění z "šíření nepravdivých informací" o ruské armádě při projevu před americkými zákonodárci. Tento Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.

Jevgenij Prigožin, majitel soukromé Wagnerovy armády a dlouholetý souputník Vladimira Putina patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese na Ukrajině. Byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazoval. Leningradský rodák v mládí strávil nějakou dobu ve vězení, po propuštění po rozpadu SSSR úspěšně podnikal, nejprve měl stánek s občerstvením. Později stál u zrodu sítě supermarketů a především otevřel v Petrohradě luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka a několikrát ji navštívil i Putin, s kterým se Prigožin sblížil.

Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku. Figuroval také na sankčním seznamu západních zemí, a to už od dob anexe Krymu v roce 2014. Byl terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. To, že stojí za Wagnerovou soukromou armádou, Prigožin dlouho popíral, přiznal to až v září 2022. Zemřel loni v srpnu při pádu soukromého letadla, podle západních médií po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. List The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska loni v prosinci napsal, že Prigožinova smrt byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.

Na podzim roku 2004 byl při volební kampani otráven na schůzce s představiteli tajných služeb pozdější ukrajinský prezident z let 2005 až 2010 Viktor Juščenko. Lékařské testy prokázaly, že šlo o otravu dioxinem, která mu změnila tvář k nepoznání. Juščenko v roce 2007 v jednom rozhovoru řekl, že je přesvědčen, že dioxin, který posloužil při jeho otravě, byl vyroben v ruských laboratořích.

Přečtěte celý článek