Německo pošle Ukrajině zbrojní balík za půl miliardy eur

„Převezmeme náklady na 180 tisíc kusů munice z české iniciativy. Dodávky budou postupné, začít by měly v létě. Organizují to Češi. Mluvil jsem o tom o víkendu s českou kolegyní Janou Černochovou, našim sousedům a přátelům jsem za to poděkoval,“ prohlásil Pistorius.

Součástí německého balíku je také deset tisíc dělostřeleckých granátů z armádních zásob. Spolkový ministr obrany ujistil, že tyto dodávky začnou okamžitě. Dalších sto tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů Německo podle ministra obrany objednalo tak, aby granáty Ukrajina dostala ještě v letošním roce. Německo rovněž Ukrajině předá stovku pancéřovaných vozidel pro pěchotu a stovku nákladních vozidel.

Dozvuky české iniciativy

„Nastal pokrok díky české iniciativě na jedné straně, ale také my dnes budeme moci oznámit další balík pomoci,“ uvedl Pistorius k dodávkách munice pro Ukrajinu. Na základně Ramstein jedná takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu – tedy země zbrojně podporující napadenou zemi. Česko na úterním jednání zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Česko má v zemích mimo Evropskou unii možnost nakoupit 800 tisíc dělostřeleckých granátů, které Ukrajina potřebuje pro obranu před ruskou invazí. Na nákup munice nyní přispívá řada spojeneckých zemí včetně Německa. Americký ministr Austin přiblížil, že Spojené státy před několika dny ohlásily dodávku další zbrojní pomoci v hodnotě 300 milionů dolarů (v přepočtu sedm miliard korun).

O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo osmnáct zemí, včetně Kanady, Nizozemska či Polska.

Svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout, slíbil Austin

Americký ministr obrany prohlásil, že se Ukrajina v obraně může nadále spoléhat na americkou a západní pomoc. Poznamenal, že Kyjev pro zastavení ruské agrese potřebuje zbrojní dodávky na svou obranu. Poděkoval proto, které v poslední době připravily nové zbrojní balíčky.

„Rusko za imperiální sny (Vladimira) Putina platí ohromnou cenu. Přinejmenším 315 tisíc vojáků bylo zabito, nebo zraněno,“ tvrdí Austin. Vedle ztrát musí Moskva podle něj kvůli válce počítat i s hospodářskými dopady. „Putinovo rozhodnutí válčit bude Rusko do roku 2026 na původně odhadovaném hospodářském růstu stát 1,3 bilionu dolarů (v přepočtu 30,3 bilionu Kč),“ odhadnul.

„USA nenechají Ukrajinu padnout, tato koalice nenechá Ukrajinu padnout, svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout,“ deklaroval Austin.

Washington posílá od začátku plnohodnotné ruské agrese na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpal poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je tak od té doby ochromená.

Návrh, který by vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů (v přepočtu 1,4 bilionu Kč) na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, již prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej ale zatím blokuje.

Na jednání by se měly pravděpodobně potvrdit přijaté závazky, jak ve vysílání ČT24 přiblížil bývalý náčelník Generálního štábu AČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Jiří Šedivý. Měla by se také ukázat cesta, jakým způsobem v podpoře Ukrajiny dále postupovat.

Setkání v Ramsteinu probíhá v době, kdy ukrajinská armáda ovšem nezaznamenává žádný významný postup, pokračoval Šedivý. „Situace na frontě je pořád kritická. Skutečně se zdá, že na některých úsecích fronty výrazněji postupují Rusové a připravují se k rozsáhlejší protiofenzivě,“ uvedl.

Invazní jednotky jsou podle něj stále aktivní na severu země v oblasti Kupjansku, často užívaným směrem ruských úderů je také okolí vesnice Avdijivka. Ruská ofenziva by pak také mohla přijít na město Dnipro, stejně tak jako v Záporoží či v Doněcké oblasti.

Generál ve výslužbě Šedivý o pomoci Ukrajině (zdroj: ČT24)

Devadesát procent výnosů z ruských aktiv na zbraně pro Ukrajinu, navrhuje Borrell

Finanční injekci pro ukrajinské zbrojení navrhuje i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něj by Evropská unie (EU) měla použít 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF).

Zbývajících deset procent by podle Borrella mělo být převedeno do rozpočtu EU a mělo by být použito na posílení kapacity ukrajinského obranného průmyslu. Jak šéf unijní diplomacie dodal, svůj návrh předloží členským státům ve středu, tedy ještě před summitem EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek.

Borrell zdůraznil, že návrh se týká použití výnosů z aktiv zmrazených v Evropě, nikoli aktiv samotných. Ročně by to podle něj mohlo vynést až tři miliardy eur (v přepočtu 75,6 miliardy korun). „Konkrétní návrh bude předložen zítra (ve středu, pozn. red.), je na členských státech, aby se shodly,“ dodal šéf unijní diplomacie.

V pondělí odsouhlasily členské státy EU navýšení EPF o pět miliard eur (v přepočtu 126 miliard korun), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP.

Nově se nicméně podařilo prosadit, že si země mohou od svého příspěvku do fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. To se ale musí Bruselu prokázat. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které poskytuje Kyjevu velké množství pomoci právě bilaterálně.

Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 260 miliard eur (v přepočtu zhruba 6,6 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině. Ta by tímto způsobem mohla do roku 2027 získat patnáct až dvacet miliard eur, řekl agentuře Reuters nejmenovaný unijní představitel.