Němečtí Zelení podpořili prodloužení chodu jaderných elektráren

3 měsíce starý 51

foto Němečtí Zelení na sjezdu ve spolkovém státě Severní Porýní-Vestfálsko 14. října 2022.

Bonn/Berlín - Němečtí Zelení, kteří jsou součástí vládní koalice kancléře Olafa Scholze, dnes pozdě večer na úvod třídenního stranického sjezdu podpořili prodloužení provozu jaderných elektráren do jara 2023. Pro stranu, která se staví proti nukleární energetice, to bylo obzvláště kontroverzní téma. Sjezd, který v západoněmeckém Bonnu potrvá do neděle, pořádají Zelení poprvé po třech letech v prezenční formě, předchozí sjezdy byly kvůli pandemii nemoci covid-19 online.

"Fosilní paliva nejsou řešením, jsou problémem," řekl na sjezdu ministr hospodářství Robert Habeck. Prohlásil také, že to samé platí o jaderné energetice, ale že Německo nyní musí v zájmu své energetické bezpečnosti ponechat dvě ze tří posledních nukleárních elektráren v provozu do jara 2023. Dosavadní německé plány počítaly s trvalým odstavením všech tří elektráren, čímž by Německo skončilo s výrobou energie z jádra.

Habeck stejně jako další řečníci zdůraznili, že prodloužení provozu si vyžádaly dopady ruské invaze na Ukrajinu. "Putin nesmí zvítězit. Ne na bitevním poli a ani na tom hospodářském v Evropě a v Německu," řekl Habeck.

Zelení nakonec značnou většinou vyslovili podporu dočasnému prodloužení chodu dvou jaderných elektráren, protinávrh, který žádal odpojení bloků na konci letošního roku, odmítli. V přijatém návrhu se uvádí, že strana podporuje převedení dvou jaderných elektráren do rezervy a v případě potřeby i jejích další provoz.

Možnost debatovat o jádru dnes mělo na 800 delegátů a asi tisícovka hostů. Německo chtělo na konci letošního roku trvale odstavit své poslední tři jaderné elektrárny, kvůli nedostatku plynu ale muselo postoj přehodnotit. Rozhodnutí navíc učinil Habeck, který je ministrem hospodářství a ochrany klimatu za Zelené, což je pro protinukleární stranu obzvláště kontroverzní.

Habeck na začátku září řekl, že energetická situace vyžaduje převedení atomových elektráren Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku do rezervy, aby mohly být v případě potřeby během zimy využity. Na konci září pak uvedl, že situace je vážnější a že obě elektrárny zůstanou pravděpodobně přes zimu připojené k síti. Třetí zbývající jaderné elektrárně, kterou je Emsland v Dolním Sasku, provoz prodloužen nebude a zařízení nebude ani součástí rezervy.

Schválený návrh Zelených uvádí, že další provoz obou jaderných elektráren bude zajištěn s pomocí stávajícího paliva. Spolupředsedkyně Zelených Ricarda Langová prohlásila, že dodávky nového paliva do reaktorů by byly pro stranu překročením červené linie. "Jsme a zůstáváme protijadernou stranou," zdůraznila.

Vládní koalice sociálnědemokratického kancléře Scholze, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se nyní pře o to, v jaké podobě ponechat reaktory v chodu. Habeck trvá na konečném odpojení na jaře 2023, zatímco liberálové ministra Christiana Lindnera by jaderné elektrárny kvůli energetické bezpečnosti chtěli provozovat až do roku 2024.

Tento spor tak blokuje konečné vládní rozhodnutí o tom, zda jaderné bloky zůstanou prozatím v provozu. Odstavení reaktorů je totiž v Německu určeno zákonem a pokud se vláda rychle neshodne, mohlo by to podle Habecka zachování provozu reaktorů znemožnit. Scholz dnes řekl, že předpokládá rychlou dohodu, nejdéle do nadcházejícího týdne. Spolupředseda sociálních demokratů Lars Klingbeil očekává, že kabinet jednoty dosáhne do neděle.

Zdroj