Nemocenská se zvyšovat nebude

1 měsíc starý 12

Ministři v prosinci chtěli zvýšením nemocenské motivovat lidi k tomu, aby se začali více testovat. Někteří tak dosud z finančních důvodů nečiní, byť se necítí zdrávi. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) proto na začátku minulého měsíce přišli s tím, že lidé, kteří onemocní covidem-19, případně kvůli kontaktu s nakaženým skončí v karanténě, by mohli dostávat 100 procent svých mezd namísto 60 procent základu jejich průměrného výdělku.

Společně s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (za ANO) potom dostali před Vánoci od vlády za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli covidu, případně navrhnout jiné opatření, které by lidi přimělo k tomu, aby se nechávali testovat a nemoc zbytečně nešířili.

Varianta s vyšší nemocenskou však nyní padla. Jednak se lidé nechávají kvůli rychle se šířící nákaze více testovat – odběrová místa v úterý provedla 41 673 PCR testů, což je takřka dvakrát víc, než kolik jich bylo před měsícem. Navíc se ve velkém rozjelo antigenní testování. Podle ministerstva zdravotnictví bylo za úterý provedeno
27 951 antigenních testů, provádějí se ale i ve stále více firmách a ty jejich počty nikam nehlásí. Zaměstnance s pozitivními testy ovšem posílají na PCR do nemocnic.

„Jde o problematiku ochrany veřejného zdraví, plnění tohoto úkolu (přimět lidi, aby se testovali) spadá přímo do gesce ministerstva zdravotnictví, nikoliv MPSV. Zavedení vyšší nemocenské bylo pouze jednou z možností,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva práce Vladimír Dostálek.

„Výsledkem jednání mezi ministerstvy bylo v této fázi využití stávajících nástrojů tak, že ministerstvo zdravotnictví přislíbilo navýšení kapacit možnosti testování prostřednictvím bezplatných antigenních testů a ministerstvo financí připravilo možnost uznatelnosti daňových odpočtů nákladů za hromadné firemní testy. Již nyní to je možné,“ upozornil mluvčí.

Zůstává 60 procent

Ostatní předkládané varianty, jako změny v systému nemocenské či vznik nové nemocenské dávky, byly podle něj ministerstvy financí a zdravotnictví odmítnuty. „Pokud by v budoucnu měla být tato problematika řešena, MPSV se přiklání k řešení přes zdravotní pojištění. To ale nyní není na stole,“ dodal Dostálek.

Řada rodin, jejichž živitelé onemocní nebo se ocitnou v karanténě, se může kvůli poklesu příjmu dostat do finanční tísně. Náhradu mzdy ve výši 60 procent základu nyní vyplácí nemocným v prvních dvou týdnech zaměstnavatel, poté jim nemocenskou posílá správa sociálního zabezpečení. Stejnou výši náhrady pak člověk získá od zaměstnavatele i v případě desetidenní karantény.

Zdroj