Nemocnice kolabují, chybí lůžka i personál. Vláda povolá zdravotníky, žádá i pomoc z ciziny

2 měsíce starý 7

V Benešově, Mladé Boleslavi i Kolíně vyhlásily stav hromadného postižení osob. Během dneška či čtvrtka lze totéž očekávat v dalších středočeských zdravotnických zařízeních, případně plošně v celém kraji, uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN). Podle hejtmanství je ve středočeských nemocnicích 768 pacientů s koronavirem, z toho 156 ve vážném stavu.

Kvůli vyčerpání kapacit v nemocnicích ke stejnému opatření přikročil již dříve Pardubický kraj. V takovém stavu péče v nemocnici neodpovídá běžnému standardu.  Také nemocnice v Karolvarském kraji budou poskytovat jen neodkladnou a nezbytnou péči, uvedl ve středu večer po jednání krajského krizového štábu hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Bezpečnostní rada a krizový štáb kKarlovarského kraje projednávaly také stav hromadného postižení osob. Ten ale vyhlášen nebyl. 

Situace se zhoršuje ve všech okresech Středočesého kraje. Krajský krizový štáb proto bude ve čtvrtek zvažovat vyhlášení stavu hromadného postižení pro celé území kraje, řekla mluvčí hejtmanství Martina Kemrová.

Podle krajského radního pro zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) se kapacita nemocnic blíží vyčerpání. Na jednotkách intenzivní péče je volných devět lůžek pro covidové pacienty. „Situce není růžová, nelepší se, ale zatím to není tak dramatické, že bychom byli úplně na nule. Ale je to v podstatě číslo, které se té nule limitně blíží,“ uvedl.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) proto připravuje rozhodnutí, kterým vláda do péče o pacienty s covidem zapojí více zdravotnických zařízení. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládá, že vláda materiál projedná ještě dnes. „Čekám na ministra Blatného,“ napsal Babiš. K zapojení například plastických chirurgií, hospiců či lázní vyzvalo kabinet uskupení Spolu.

Blatný také navrhne vládě, aby hejtmani mohli nařídit pracovní povinnost zdravotníkům z neakutní péče. Mohli by tak být povoláni do nemocnic, kde je poskytována akutní péče i pro covidové pacienty. Ministr to řekl v České televizi (ČT). Zdravotnickým zařízením, odkud by zdravotníci přešli do nemocnic, by to mělo být kompenzováno, dodal.

Pracovní povinnost by se podle Blatného mohla týkat například zdravotníků, kteří poskytují neakutní artroskopické výkony, plastické operace nebo jednodenní péči. Do nemocnic by kraje mohly povolat spolu s lékaři také třeba anesteziology i zdravotní sestry. „Je to komunikováno se zdravotními pojišťovnami, aby těmto zařízením byla jejich pomoc kompenzována, aby je to nepoškodilo,“ doplnil ministr.

Stav hromadného postižení je mimořádnou událostí, při níž se zdravotnické zařízení dostává do režimu provozu, kdy úroveň poskytované péče kvůli nedostatku zdrojů už neodpovídá běžnému standardu poskytování zdravotní péče v ČR. „Poskytovatel zdravotní péče jej vyhlásí v případě vyčerpání všech běžně provozovaných i reprofilizovaných lůžkových kapacit, kdy již není schopen další kapacity vytvořit či při dalším navyšování počtu lůžek garantovat očekávaný rozsah a kvalitu poskytované péče,“ dodala Pecková.

Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála není stav hromadného postižení osob žádným mimořádným stavem, ale popisem situace a chování záchranářů například po hromadných nehodách. Pro nemocnice a pacienty a jejich práva nemá takový žádný dopad, míní právník. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes novinářům řekl, že pardubický krok chápe především jako konstatování faktu. „Souvisí se způsobem, jak zdravotnická zařízení odbavují nebo řeší případy, je to stav, kdy není možné poskytnout ideální péči všem a je třeba začít uplatňovat nějaké priority,“ uvedl ministr po jednání Ústředního krizového štábu.

Zdroj