Nemocnice s použitím ivermektinu vyčkávají. O jeho účinnosti stále panují pochyby

2 měsíce starý 11

Nemocnice s použitím ivermektinu vyčkávají. O jeho účinnosti stále panují pochyby

Jako k zázračnému léku proti covidu-19 se upíná část veřejnosti k antiparazitiku ivermektin. Lidé ho shání po sociálních sítích, oslovují s žádostí o jeho poskytnutí i veterináře, protože právě ve formě přípravku pro zvířata je ivermektin nejdostupnější a nejlevnější. 

O víkendu dokonce dorazila do Fakultní nemocnice Motol žena, která požadovala, aby jejímu muži lékaři podali odčervovací pastu pro koně s obsahem právě tohoto antiparazitika.

Lékaři její žádost odmítli. "Pacienti Fakultní nemocnice Motol dostávají veškerou možnou lékařskou péči a všechny schválené humánní léky jsou v nemocnici dostupné. Žádné donesené veterinární přípravky pacientům podávané nejsou a nebudou," napsala nemocnice později na své sociální sítě.

V Motole však mají k dispozici také lék Humavec, který rovněž obsahuje ivermektin a je určený pro lidi. Ministerstvo zdravotnictví minulý týden dočasně povolilo jeho použití. Deset tisíc balení tohoto léku je už v Česku, kromě toho však mají lékaři možnost jeho individuálního dovozu. V Motole však dosud tento lék nepoužili. "Doposud nebyl nikomu podán," říká přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Tomáš Vymazal.

Ačkoliv ministerstvo umožnilo použití ivermektinu, dosud se neprokázalo, že lék funguje. Alespoň tedy proti onemocnění covid-19, protože tato látka se již léta účinně používá proti nejrůznějším parazitům. Její objevitelé za ni dokonce v roce 2015 obdrželi Nobelovu cenu. Antiparazitikum se nyní zkoumá jako možný lék i proti virovému onemocnění covid-19.

"Na objektivní posouzení účinku u lidí nemáme dostatek dat," upozorňuje však přednosta Vymazal. Na otázku, zdali se ivermektin může stát oním zázračným lékem proti covidu-19, který uleví zdravotnictví, však odpovídá stručně a jednoznačně: "Nemůže."

První dávky v nemocnicích

Distribuci léku má v Česku na starosti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která tak v případě zájmu přípravek rozváží i do dalších zdravotnických zařízení. Jedním z nich je například královéhradecká nemocnice, která si objednala 50 dávek.

Používat se začíná také ve Fakultní nemocnici Olomouc. Lék mají k dispozici také v Plzni. "Lék ivermektin zatím naše nemocnice nepodala, protože při současném spektru indikací nebyl indikovaný pacient k jejímu podání. Nicméně odborníci Fakultní nemocnice Plzeň bedlivě a nepřetržitě vyhodnocují všechny nové informace a jsou připraveni bezprostředně své léčebné postupy aktualizovat na základě nových a kvalitních důkazů," popisuje mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

K opatrnosti vyzývají i další odborníci. K léku se vyjádřily ve společném mezioborovém stanovisku také společnosti anesteziologie, intenzivní medicíny, infekčního lékařství, plicních lékařů a Sdružení praktických lékařů, které upozornily, že neexistují důkazy o tom, že by lék fungoval. "Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání," stojí ve stanovisku.

Pochyby o léku vyjádřil o víkendu v České televizi, konkrétně v Otázkách Václava Moravce, také ministr zdravotnictví Jan Blatný, který uvedl, že on sám by si ivermektin nevzal. "Může být spojen s poškozením jater, ledvin, je třeba ho jako jiné experimentální léky používat opatrně, není možné ho podávat všem," zdůraznil ministr.

Před několika dny navíc vyšla v prestižním medicínském časopisu Journal of American Medical Association (JAMA) studie, která na rozdíl od těch předcházejících splňuje přísné odborné náležitosti, které má mít. Přípravek testovali v Kolumbii na 400 pacientech, přičemž polovina z nich obdržela ivermektin, druhá pouze placebo. Ani pacienti a ani lékaři přitom nevěděli, kteří lidé patří do které skupiny. Výsledky pak ukázaly, že rozdíl mezi jednotlivými skupinami pacientů nebyl takřka žádný.

Není Brno jako Brno

Největší zkušenost s ivermektinem mají v Česku ve zmiňované Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde ho lékaři už od konce loňského listopadu podali na covidovém oddělení asi třiceti pacientům a další budou brzy následovat. "Používali jsme ivermektin v kontextu další léčby," vysvětluje primář 1. interní kardioangiologické kliniky Michal Rezek.

"Tedy přidali jsme ho do spektra léčby u pacientů, kteří byli v neradostném stavu na kyslíku, tak abychom je z tohoto stavu dostali, což se nám u třiceti pacientů, kterým jsme lék podávali, dařilo, respektive podařilo se nám domů propustit znatelně více pacientů, než vychází z běžného statistického průměru," popisuje Rezek.

A doplňuje: "Výsledek byl lepší než u pacientů, kteří měli zhruba stejnou léčbu u nás bez použití tohoto léku. Nebylo to tak, že by pacienti dostali lék a nastala nějaká dramatická změna stavu."

Primář uznává, že dosavadním studiím se vytýká způsob, jakým byly provedeny, nicméně i tak zdůrazňuje, že jejich vyznění je veskrze pozitivní. "Těch studií není málo a ve většině byl zhodnocen příznivý efekt ivermektinu, některé dopadly pouze neutrálně," říká Rezek. Podle něj je navíc důležité, že ivermektin je považován za bezpečný lék s minimem nežádoucích účinků, které zatím u svých pacientů nezaznamenal.

Ve Fakultní nemocnici Brno naopak k léku přistupují rezervovaně. Přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky druhé brněnské fakultní nemocnice Jiří Mayer vysvětluje, že jediný způsob, jak prokázat efekt léku, jsou dvojitě zaslepené studie s použitím placeba, jako byla právě ta, která před časem vyšla v časopisu JAMA. "Bez toho, abychom měli udělanou dobrou studii, kdy velkou část pacientů budete léčit standardní léčbou a jinou srovnatelně velkou se srovnatelnými pacienty daným lékem, nemůžeme říct, jestli lék funguje, nebo nefunguje," upozorňuje Mayer.

"Nikoho neodsuzuji ani nikoho neglorifikuji, ale medicína a život mě naučily vyčkat na výsledky studií. Nemyslím si, že jsou data o ivermektinu dostatečně validní na to, aby se masově rozšiřoval. Sám bych si ho nevzal a nikomu ze svých pacientů bych ho nedoporučil," dodává Mayer.

Nedostatku řádných klinických studií si je vědom i primář Rezek, jenže v současné situaci podle něj není namístě otálet. "Kdyby zde byla situace normální, tak by bylo namístě počkat na takovou klinickou studii. Ale v současné situaci stálo za úvahu, zda lék nenasadit i s tím rizikem, že ty studie, které ho hodnotí pozitivně, se ukážou jako přehnané a v budoucnu se tak výrazný pozitivní efekt tohoto léku nepotvrdí," vysvětluje Rezek.

V jednom má však primář jasno už nyní. Určitě podle něj nejde o zázračný ani samospásný lék.

Zdroj