‚Nemusí to být konec konfrontace. Nikdo ale nemá zájem na eskalaci,‘ říká odborník na Blízký východ

Írán v noci na neděli provedl bezprecedentní úder na Izrael. Nebyl překvapivý. Už několik dní před ním varovaly americké tajné služby. Podle Izraele Teherán vyslal přes 300 dronů a raket. Mluvčí ozbrojených složek Daniel Hagari dodal, že 99 % z nich bylo zničeno. Útok odsoudila většina světových lídrů a varovala před další eskalací. Další podrobnosti má specialista na Blízký východ a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.

Rozhovor Tel Aviv / Teherán 9:01 14. dubna 2024

Írán útok prezentuje jako odvetu za útok na svůj konzulát v Sýrii z minulého týdne. Po neděli prý považuje situaci za vyřešenou. Dá se to tak chápat? Skutečně je tomu konec? 
Konec reálné, řekněme fyzické, konfrontace to zdaleka být nemusí, ale Írán tím dává najevo, že byla napadena jeho diplomatická půda, což také bylo bezprecedentní a to ze strany Izraele. Izrael situaci vyeskaloval a vidíme, že Írán odkazuje ve svých oficiálních prohlášeních na chartu OSN na článek 51, který dává právo na sebeobranu. Tím argumentuje.

Říkají, že „my jsme teď v tuto chvíli toto své právo na sebeobranu naplnili a tím je to uzavřené.“ To samozřejmě neznamená, že nepřijde další útok Izraele na íránské zájmy, že nepřijdou další reakce.

Podle zdrojů agentury Reuters se do obrany Izraele aktivně zapojilo i Jordánsko. To přitom kritizuje Izrael kvůli válce v Gaze. Co to vypovídá o arabsko-izraelských vztazích v této napjaté době?
To je zajímavá spojitost. Ono to možná má trošku širší souvislosti, kdy skutečně vidíme, že v poslední době byl Izrael velmi silně kritizován za zabíjení civilistů v Gaze, za útok na humanitární pracovníky, s izraelským postupem ztráceli trpělivost i Spojené státy.

Ale teď tím, že Írán se nechal vtáhnout do této přímé konfrontace a zaútočil přímo na Izrael, tak se najednou karty trošku rozhazují na stole jinak a vidíme, že za Izraelem v tuto chvíli stojí i země, které byly velmi kritické k tomu, jak postupuje vůči Palestincům na okupovaných územích.

Takže samozřejmě Jordánsko je zemí, která také má, řekněme obavy z íránského vlivu v regionu, to je jasné. A situace, která nastala v noci na neděli, tak nutí také Jordánsko svým způsobem se postavit za Izrael, byť je jinak velmi kritické k politice Izraele vůči Palestincům.

On to byl masivní útok, první přímý střet mezi Íránem a Izraelem, ale výsledek ukázal jasnou převahu jedné strany. Může to nějak ovlivnit vztahy v celém regionu?
Já si myslím, že teď každý svého druhu kalibruje možnosti a schopnosti těch druhých i své vlastní obrany, ale obecně si myslím, že je důležité si uvědomit, že asi nikdo, myslím si, že žádný stát jako celek nemá zájem na další nekontrolovatelné eskalaci.

Jistě, že máme v Izraeli lidi, kterým tato konfrontační situace vyhovuje, jsou i v Íránu. Ale důležitý je třeba postoj Spojených států, které dávají oběma stranám najevo, že si další vyhrocování nepřejí.

Vladimír Kroc, edr