Nemusíte mít ukrajinskou krev, abyste byli ochotni pro ni zemřít, říká režisér a bývalý politický vězeň

3 měsíce starý 230

Mezinárodní filmový festival Febiofest při svém zahájení ocení ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Bývalý politický vězeň ruského režimu dostane Cenu Kristián za přínos světové kinematografii. Oleh Sencov sám se už ale jako filmař necítí. „Když jsem byl ve vězení, měl jsem sen, že jsem ve svojí rodné vesnici na Krymu, kde v uniformě a s pistolí jedu na tanku s ukrajinskou vlajkou. Teď se to stává skutečností,“ popisuje pětačtyřicetiletý režisér.

Praha 17:55 27. dubna 2022

režisér a bývalý politický vězeň Oleh Sencov | Foto: Valentyn Kuzan

Oleh Sencov má za sebou několik filmů, pět let pobytu ve vězení a aktuální zkušenost z bojů na Ukrajině. Právě teď brání svou zemi jižně od Donbasu.

„Jsme blízko posledních ruských útoků z tohoto týdne. Dnes očekáváme další a snažíme se je zastavit. Putin nechce jenom Krym nebo Donbas, chce celou Ukrajinu. Chce zničit ukrajinský národ,“ vysvětluje Oleh Sencov. V roce 2014 ho zatkli a následně odsoudili ke 20 rokům vězení za údajné plánování teroristických útoků na Ruskem anektovaném Krymu.

Režisér Sencov dostane cenu festivalu Febiofest. Nepřevezme ji, bojuje na Ukrajině

Číst článek

Obvinění popíral a hlásil se k hnutí Euromajdan, které stálo za svržením proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. „Na Ukrajině se po roce 2014 rodí nový národ. Můžete být čistokrevní Ukrajinci, můžete být jen poloviční, nebo ani nemusíte mít v žilách ukrajinskou krev, ale můžete mít ukrajinskou duši a srdce. Stejně jako etničtí Rusové, krymští tataři a ostatní, kteří na Ukrajině žijí. Oni se cítí jako Ukrajinci. Protože právě Ukrajinci jsou lidé, kteří se spojili, protože tuhle zemi milují. Znají její jazyk a jsou ochotní pro ní zemřít,“ říká bývalý politický vězeň.

Nosoroh

Na letošním Febiofestu bude mít českou premiéru Sencovův film Nosoroh o drsných devadesátých letech na Ukrajině. „Je to film o temné stránce naší historie. Devadesátá léta, tedy období po rozpadu Sovětského svazu, tu byla krvavá a divoká. Stát neměl skoro žádnou moc, místo něj ji měli muži, co se se zbraněmi potulovali v ulicích - tedy gansteři. Nikdo o tom zatím film nenatočil, protože všechny vždycky zajímá jen ta perfektní stránka vlastní země nebo historie. Ale mým cílem bylo ukázat, jak hrozně jsme žili, jaké poměry tu vládly, jak špatně jsme na tom byli,“ vysvětluje Oleh Sencov.

ONLINE: Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou vzdušného prostoru. Rusové dál útočí na východě

Číst článek

Natáčení filmu Nosoroh mělo začít už v roce 2014, ale přerušilo jej právě Sencovovo zatčení. Z ruského vězení se dostal po pěti letech díky výměně vězňů, kterou inicioval ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. „Film se promítal na různých festivalech, třeba v Polsku nebo Maďarsku. Diváci za mnou pak chodili a říkali mi, že si to taky takhle pamatují, že to v jejich zemích bylo dost podobné. To ano, ale pak jsme se vydali jinými směry,“ popisuje režisér.

„Češi, Maďaři i Poláci se nepřiblížili k Rusku, ale k západní Evropě. A teď žijete v jiných podmínkách. A to jak v ekonomických, tak i v politických. U nás je válka, a to je důsledek právě toho, že jsme se naklonili k Rusku. To si myslí, že Ukrajina je jenom jedna z jeho provincií. Teď, když Ukrajina povstala a chce do Evropské unie, vnímá to Rusko jako rebelii,“ dodává Oleh Sencov.

Rozhovor Sencov nabídl ve středu dopoledne, když se s ostatními vojáky na frontě dohodl, že může na hodinu opustit zákopy a dát rozhovor českým novinářům. Natáčel se přes WhatsApp a v dálce šel slyšet zvuk padajících bomb.

Jan Dlouhý

Zdroj