S dřívějším příchodem jara startují dobrovolnické akce na opravu turistických stezek. V rámci projektu Stezky z lásky budou tuto sobotu dobrovolníci zpravovat Nelahozevskou zámeckou stezku. Projekt organizuje Klub českých turistů (KČT). V loňském roce se díky práci dobrovolníků podařilo opravit dvacet sedm kilometrů tras. Dobrovolníci se letos zaměří na obnovení nepoužívaných historických stezek nebo na budování nouzových tábořišť.
„Každý se zapojí do smysluplné práce v přírodě, která je otevřená všem věkovým kategoriím. Účastníky nečeká jen práce, ale také ubytování na turistických chatách, stravování a večerní zábava u ohně,“ řekl k projektu Stezky z lásky předseda Klubu českých turistů Jiří Homolka.
V letošním roce se dobrovolníci zaměří na opravu stezek v oblastech Českého Švýcarska, Českého Ráje, Krkonoš nebo v Moravskoslezských Beskydech. Změn ale bude víc. Ve Středočeském kraji by mělo dojít k rozšíření tras v Brdech, v Jihomoravském kraji se připravuje nová trasa v Brně kolem Svitavy a KČT plánuje i revize tras v Babiččině údolí. „Mimo projekt Stezky z lásky se řeší větší opravy lávek a zabezpečení na trasách, kde je potřebný projekt a provedení opravy nebo stavby odbornou firmou,“ dodal.
Největší problémy jsou podle předsedy KČT poškozené lesní cesty. „Po těžbě a vyvážení dřeva těžkou technikou zůstávají některé cesty neschůdné s hlubokými kolejemi plnými vody,“ prohlásil Homolka. Dalším z problémů, se kterým se pracovníci nejčastěji setkávají, jsou popadané stromy nebo nedostatky ve značení tras po kůrovcové těžbě.
Do úprav se loni zapojily až dva tisíce lidí
V minulém roce podle Klubu českých turistů dobrovolníci obnovili 16 542,6 kilometru tras, zrušili nebo přeložili 151,5 kilometru tras a do prací se zapojilo asi dva tisíce lidí. Do projektu Stezky z lásky se zapojilo více než 250 dobrovolníků a společně opravili dvacet sedm kilometrů tras.
Pěších tras je v Česku vyznačeno 43 987 kilometrů. Na údržbu značení turistických tras vydal v minulém roce Klub českých turistů 19,7 milionu korun, což je meziročně o 2,8 milionu korun více. Na opravu přispěly kraje i ministerstvo pro místní rozvoj.