před 1 měsíc
41
„Nejvíce jsou vidět v nevěstinci.“ Tento výrok, který zazněl v pořadu veřejnoprávní televize SVT, si Ukrajinky žijící ve Švédsku nenechaly líbit a minulý týden na sociálních sítích rozjely výzvu #ukrainskakvinnor (ukrajinské ženy). Tvrzení, které podle nich nahrává ruské propagandě, ve svých příspěvcích kategoricky odmítají.
Elaf Aliová, švédská mediální hvězda původem z Bagdádu, se v kontroverzním humoristickém a divácky úspěšném pořadu Přistěhovalci pro Švédy snažila jednoho z účastníků přesvědčit, že právě ukrajinští občané dostali v roce 2022 ve Švédsku nejvíce povolení k pobytu. „Ale možná se nad tím tolik nezamýšlíte, protože jsou světlovlasí, takže splynou s okolím. Nejvíc je to asi vidět v nevěstincích.“
Ukrajinský velvyslanec od ní neúspěšně požadoval omluvu a od SVT přijetí opatření, aby se už nic podobného neopakovalo. Ani v jednom případě však nepochodil. Vedoucí programu SVT Christina Hillová uvedla, že šlo o výrok v rámci svobody projevu. „Zazněl v pořadu, který si pohrává se stereotypy o národnostech, na což možná ve Švédsku nejsme tolik zvyklí.“
Mezi Ukrajinkami vyvolal vlnu emocí. Na základě kampaně #ukrainskakvinnor dostaly v sobotu možnost vyjádřit se i v jednom z největších švédských deníků Dagens Nyheter. „Tvrzení, že se ukrajinské ženy věnují pouze prostituci, používá ruská propaganda šířená ve Švédsku,“ napsala Svitlana Odynetsová, výzkumná pracovnice v oblasti antropologie a migračních studií.
„Slova, která ponižují čest a důstojnost člověka, nelze nazývat svobodou projevu a v demokratické zemi se nemohou ozývat z televizních obrazovek!“ uvedla dobrovolnická organizace Refugee Hope, která Elaf Aliovou nahlásila policii. „My, ukrajinské ženy, takové urážky nebudeme tolerovat.“
„Myslím, že lidé nechápou, jak nás to poškozuje v každodenním životě. Je to špatné pro všechny ukrajinské ženy, které chtějí rozvíjet svůj život, kariéru a získat nové možnosti,“ prohlásila předsedkyně organizace Refugee Hope Chrystyna Hevčuková.
V příspěvcích na Facebooku ženy zveřejňují své fotografie, některé i dokumenty o dosaženém vzdělání či kvalifikaci. Krátce zmiňují svůj životní příběh a zdůrazňují, že platí daně.
„Jsem Ukrajinka a nepracuji v nevěstinci. Vystudovala jsem bakalářský obor PR a magisterský obor psychologie. Ve Švédsku pracuji jako administrativní asistentka ve zdravotnické firmě. Starám se o sebe a své děti, kterým je 12 a 7 let, zatímco můj manžel brání Ukrajinu na frontě,“ uvedla Olga Dovhoborská.
Do výzvy se zapojily desítky žen nejrůznějších profesí, například ekonomka, právnička, IT specialistka, choreografka, obuvní designérka, lékárnice. Většinou jde o vysokoškolačky, které se snaží co nejrychleji naučit švédsky, aby mohly začít vykonávat práci, která by více odpovídala jejich vzdělání.
„Jmenuji se Olena a jsem Ukrajinka. Odvezla jsem své děti z Ukrajiny, protože v naší zemi je válka. Narodila jsem se s blond vlasy a modrýma očima. Nikdy v životě jsem nebyla v nevěstinci a nemám představu, jaké ženy tam jsou. Myslím, že ten, kdo o tom mluví v televizi, ví určitě všechno… Ale neznám žádnou Ukrajinku, jejíž chování by byť jen v něčem provokovalo.“
Některé ženy ve svých postech připomínají fakt, že ve Švédsku je rozšířený stereotyp o Ukrajinkách coby lehkých ženách, a kvůli tomu je muži často obtěžují. Zaznívá i názor, že mnohdy psychicky vyčerpané ženy s dětmi, od nichž nehrozí žádné nebezpečí, jsou snadnějším terčem urážek než jiné skupiny přistěhovalců, například muži z arabských zemí.
V současné době žije ve Švédsku 43 000 ukrajinských uprchlíků, přičemž dalších téměř 12 000 zde žilo již před rokem 2022. Podle jediné statistické studie o Ukrajincích ve Švédsku od roku 2022 mělo 63 % z nich vysokoškolské vzdělání a 54 % jich v květnu 2023 pracovalo, převážně v nízkokvalifikovaných zaměstnáních, jako je úklid. Třetina se také živí jako učitelé rodného jazyka nebo asistenti učitelů.
