před 6 měsíce
55
Mimořádná schůze začíná ve Sněmovně v 15 hodin.
Celý případ odstartovala slova ministra Lipavského. „Mně přijde, že už začíná být bezpečnostním ohrožením této země,“ řekl o Babišovi. Ten krátce předtím kritizoval kabinet za to, že zrušila nadstandardní společné jednání se slovenskou vládou, jejíž předseda Robert Fico se verbálně kloní na stranu Kremlu.
Soudě podle následné velké aktivity ANO Lipavského slova nejsilnějšímu opozičnímu uskupení velmi vadí. Babišovi o tématu vyšel i komentář v listu MF Dnes, který donedávna vlastnil.
Řada poslanců ANO se snažila nálepku „bezpečnostní riziko“ ze svého předsedy odlepit a naopak ji přisoudit vládní koalici.
Středobodem debat o tom, kdo ohrožuje bezpečnost – což je silné a na emoce voličů působící tvrzení –, bývají vzájemná obviňování, kdo dával méně peněz na obranu země. Protože se politici často snaží vybrat si z informací jen ty, které jim vyhovují, přinášíme ucelený pohled, jak se k rozpočtu ministerstva obrany vlády včetně té minulé stavěly.
Vláda Mirka Topolánka
- prosadila státní rozpočet na roky 2007–2009 (výše rozpočtu na obranu v jednotlivých rocích: 1,73, 1,42 a 1,64 % HDP)
- průměrná výše obranného rozpočtu: 1,60 % HDP
Do nástupu vlády Mirka Topolánka (ODS) platilo, že pravicové i levicové kabinety víceméně držely obranný rozpočet v úrovni 2 % HDP – někdy to bylo mírně více, někdy mírně méně, v principu ale Česko obranný rozpočet střežilo na úrovni vnímané v NATO jako správné.
Nešlo přitom jen o rétorické cvičení: Členové Aliance se zavázali udržovat a rozvíjet schopnost odolat ozbrojenému útoku (článek 3 Severoatlantické smlouvy). K tomuto závazku se vstupem do NATO přihlásila i Česká republika. Topolánkova vláda tuto hladinu prolomila.
Rozpočet na rok 2007 sestavil a prosadil jednobarevný menšinový kabinet ODS, rozpočty na roky 2008 a 2009 koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
Bezpečnostní „budíček“ přišel v
