Nezruším pobočky vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě, říká šéf úřadu Dragoun

Před necelými dvěma lety konstatovala ministerská zpráva nedobrý, místy až znepokojivý stav Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Podařilo se novému vedení práci žalobců zlepšit? „Možná jsou nějaké jednotlivosti a jedinci, kde by se mohlo pracovat lépe, ale jinak v celku hodnotím úřad a jeho chod velmi pozitivně,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Radim Dragoun, vrchní státní zástupce v Olomouci.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha/Olomouc 19:50 6. března 2024

Vrchním státním zástupcem v Olomouci jste od konce září. Váš předchůdce předtím rezignoval na tuto funkci po necelém roce. Uvažoval jste i vy během uplynulých pěti měsíců o rezignaci?
Neuvažoval. Beru to tak, že když jsem se dal do války, tak musím bojovat. Mé pocity a dojmy jsou zatím veskrze pozitivní, takže ani subjektivní důvod jsem zatím nenalezl.

Je to válka?
Je to profesní výzva, válka to je spíše v nadsázce.

Po nástupu do Olomouce jste pro Deník Právo řekl, že není z manažerského hlediska optimistické, pokud nastupujete na úřad, který předtím vedl jeden šéf delší dobu, tím jste myslel Iva Ištvána, a potom přišel nový, který se snažil prosadit odlišné představy a narazil. Také už jste s něčím narazil?
Zatím nevidím nic, kdy bych stál proti některému ze státních zástupců nebo proti úřadu. Poté, co jsem nastoupil, tak jsem si vyhodnotil situaci tak, že není třeba rychlých neodkladných rozhodnutí.

Situace je celkem klidná, což mi umožnilo postupně se seznamovat s úřadem, s jednotlivými agendami, se strukturou úřadu a s lidmi bez časové tísně.

Struktura, která byla přijata za mého předchůdce, kde fungují na vrchním státním zastupitelství tři odbory – odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, odbor trestního řízení a přezkumného řízení a netrestní odbor, je plně funkční a efektivní. Necítím potřebu v tomto něco měnit.

Pokud jde o pobočky, tak po seznámení s agendou vidím jako problém lehkou logistickou komplikaci. A vidím i problém lidský, protože na pobočkách je nějaký mikrokolektiv, který nemůže být součástí hlavního týmu, který sedí v Olomouci.

Chápu dobře, že pobočky vrchního státního zastupitelství v Brně a v Ostravě v žádném případě rušit nebudete?
Ano, nejsem příznivec rušení poboček.

I když je to na první pohled zvláštní, že na Moravě pobočky jsou, v Čechách je vrchní státní zastupitelství v Praze a pobočky nemá. I tak si myslíte, že to má logiku?
Je to dáno jinou geografickou polohou. Praha je ekonomické i politické centrum, je tam většina soudů, ke kterým poté napadají obžaloby kolegů z Vrchního státního zastupitelství v Praze. U nás je situace odlišná. Je pravda, že Olomouc leží ve středu Moravy, nicméně moravskou metropolí je Brno a druhým největším městem je Ostrava.

Z vašeho pohledu po těch pěti měsících pracuje vrchní státní zastupitelství v Olomouci dobře? Dal byste za své kolegy pomyslně ruku do ohně?
Celý úřad pracuje standardně, tak jako většina kolegů. Možná jsou nějaké jednotlivosti a jedinci, kde by se mohlo pracovat lépe, ale to jsou skutečně jednotlivosti a jinak v celku hodnotím úřad a jeho chod velmi pozitivně.

Zvažujete nějaké personální změny?
V současné době žádné personální změny nechystám. S managementem komunikuji zcela standardně. Největší změnou, která zatím proběhla, je, že se nám podařilo získat velmi kvalitního analytika, bývalého příslušníka celní zprávy.

Kyberkriminalita

Agenda vrchního státního zastupitelství je široká. Jsou nějaké trendy, případy, které vám přibývají, na které se soustředíte?
Je to nárůst trestné činnosti, která je páchána prostřednictvím internetu. V policejní statistice je uvedeno, že v roce 2023 bylo pácháno téměř 20 000 trestných činů prostřednictvím internetu, což je více než deset procent celkové registrované kriminality.

Tento druh trestné činnosti je velká výzva pro orgány činné v trestním řízení. Do jisté míry jsme jako státní zastupitelství odkázáni na vyhledávací činnost policie, na její technické a personální kapacity, ale nezbavuje nás to povinnosti se tímto zabývat. Máme zde právní výzvy, které se týkají zajišťování elektronických důkazů, se kterými jsme se dříve nesetkali.

Dá se v českých podmínkách odhalit a usvědčit gangy, které využívají moderní technologie k páchání podvodů?
Je to trestná činnost, která je většinou páchána velmi konspirativně, sofistikovaně; je těžko dohledatelná, generuje vysoké zisky a je páchána přeshraničně.

To jsou věci, které nám stěžují objasňování, a musím říct, že nám se podařilo součinností s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě objasnit jednu takovou závažnou trestnou činnost.

Spočívala ve vytváření podvodných internetových phishingových stránek Zásilkoven, České pošty atd. Pod příslibem platby za inzerované zboží byly přebírány phishingové odkazy na přepravní společnosti a banky. Na základě údajů, které byly poškozenými zaslány, tak docházelo k výběru prostřednicím jejich internetového bankovnictví.

Díky velmi dobré spolupráci s policejním orgánem se nám podařilo zajistit nejen koncové pachatele, ale i hlavu organizované zločinecké skupiny, která působila v České republice. Podařilo se nám s ní uzavřít dohodu o vině a trestu.

Byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku a i trest peněžitý ve výši šesti milionů korun. Podařilo se nám i zajistit značnou finanční částku, která byla přiznána poškozeným.

Setkal se Radim Dragoun za posledních pět měsíců s politickými tlaky? Jak pokračuje vyšetřování brněnské bytové kauzy? A proč trestní stíhání v Česku často trvá mnoho let? Poslechněte si celý rozhovor v audiu v úvodu článku.

Tomáš Pancíř, fos